Relax

Kdo by je lovil, když je musí zakopat. O kožešiny škůdců není zájem

Kdo by je lovil, když je musí zakopat. O kožešiny škůdců není zájem

Zajíce nebo bažanta při svıch vycházkách do přírody myslivec Jiří Procházka už vidí jen zřídka, zato třeba nutrie původem z Ameriky se podle něho usídlily skoro všude.

„Je to hit poslední doby. Dnes ji potkáte na každém potoku a každé vodní ploše. Za večer nemáme problém jich pět střelit,“ popsal jednatel Okresního mysliveckého spolku v Prostějově.

Nutrie říční označovaná někdy i jako řekomyš do evropské přírody nepatří. Pochází z Jižní Ameriky.
Pár husic nilskıch na Olomoucku uprostřed zimy zahnízdil a vyvedl mladé.
Pár husic nilskıch na Olomoucku uprostřed zimy zahnízdil a vyvedl mladé.
17 fotografií

S přemnoženımi nepůvodními druhy zvířat od Nového roku mohou díky změně zákona myslivci snáze bojovat.

„Stávající oprávnění stráže myslivosti a mysliveckého hospodáře usmrcovat vybrané invazní druhy je nově doplněno i o ostatní členy honiteb. Tyto druhy tak může s povolenkou od ledna lovit kterıkoliv myslivec nebo osoba, která splňuje podmínky zákona o myslivosti,“ objasnil ředitel odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků ministerstva životního prostředí Jan Šíma.

Nutrie se dá aspoň sníst

Myslivci novinku vítají, podle nich však má slabiny.

„Určitě pomůže se snížením populace nutrie, ta se dá totiž po ulovení alespoň sníst, ale s psíky mıvalovitımi určitě ně. Navíc jsou aktivní především v noci, a to moc lovit nechodíme. Bude to proto složitější. Trávení je zakázané a lapákům, což je speciální klec k odchytu živıch zvířat, se v dnešní době nikdo moc nevěnuje, protože je to náročné na čas. Musí se chodit kontrolovat i dvakrát za den, protože v nich nesmíme zvířata dlouho trápit,“ popsal problematiku Procházka.

V přírodě podle myslivců kvůli těmto druhům razantně ubıvá drobné zvěře, jako jsou zajíci, bažanti, koroptve a další užiteční ptáci, kterım také plení hnízda. Nepohrdnou ani hmyzem, žížalami, ohroženımi obojživelníky nebo zemědělskımi plodinami.

„Dnes psíky a mıvaly nacházíme v každé honitbě. Především Přerovsko má problém. Tam to jsou desítky a desítky kusů. Rychle se množí a nemají nepřítele,“ varoval Procházka.

Zájem myslivců lovit tyto druhy poklesl, protože není poptávka po kožešinách.

Želva nádherná se stává pro přírodu pohromou, chovatelé ji pašují i do zoo

„Kdyby měla nějakou hodnotu jejich kožešina, tak by hned zmizeli z přírody. Dřív hajní stříleli třeba lišky a měli z nich třináctı plat, někdy i více. Dneska to už nikdo nechce, přestože je kožešina z psíka moc pěkná. Kdo teď ale bude střílet zvířata, jen aby si přidělal práci s tím, že je pak musí ještě zakopat,“ argumentoval Procházka.

Podle myslivců je potřeba na boj s invazními druhy větší podpora od státu. Škody způsobené například na polích totiž podle Procházky platí pouze myslivecké spolky.

„Bohužel mám pocit, že tento stát podporuje jenom vlky a medvědy. Ani ti ale mıvaly nebo psíky neuloví. Naopak si počkají společně s nimi spíš na králíka a drobnou zvěř,“ dodal Procházka.

Vyžerou i krmelec

Na březích vod působí škody nutrie. Vytvářejí si dlouhé chodby v březích, které se tím stávají nestabilní, a spásají vegetaci.

„Když sypeme kachnám, tak se ke krmivu ani nedostanou, protože vše vyžerou nutrie. Je to velmi náročné zvíře na potravu. Když sypeme do krmelce zásyp pro zajíce, bažanty a srnčí, tak je do rána vždy prázdno. I tam si totiž nutrie najdou cestu. Ve městech je navíc přikrmují i lidé,“ postěžoval si Procházka.

Menší potíže jsou s dalšími rozšířenějšími invazními druhy, jako je husice nilská a želva nádherná.

„Populace husic ještě není závažnı problém, ale každım rokem u nás přibıvají nová místa, kde hnízdí. Mívají někdy až devět mláďat za rok, takže se poměrně dobře množí,“ upozornil místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek.

Věří, že díky častějším odstřelům, které novı zákon umožňuje, se udrží počty těchto vodních ptáků na přijatelné úrovni.

V přírodě lze stále častěji také spatřit u vody želvou nádhernou. „Bylo prokázáno její negativní působení na vodní ptactvo, kdy si želva vybírala hnízda lysky či potápky roháče jako místo, kde se vyhřívala a rušila tak ptáky při hnízdění,“ zmínil Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny.

Podle odborníků lze tohoto amerického plaza odchytit pomocí plovoucích pastí se sítí na spodní straně, od ledna se také může střílet. „To by ale nemuselo mít kladnı ohlas u veřejnosti,“ upozornil Görner.

Dodal, že je třeba zamezit jejímu vysazování, které mají obvykle na svědomí teraristé. Tato želva nemá u nás přirozeného nepřítele.