Relax

Houby jsou nejen vítaným zpestřením jídelníčku, ale i léčivými dary lesa

Houby jsou nejen vítaným zpestřením jídelníčku, ale i léčivými dary lesa

Na světě je známo kolem 1,5 milionů různıch hub, přičemž u nás můžete narazit přibližně na 10 tisíc druhů. Některé národy, třeba obyvatelé Skandinávie, volně rostoucí houby vůbec nesbírají, jinde je naopak houbaření nesmírně populární. A o nás Češích se dokonce tvrdí, že jsme národem houbařů.

Hodně vody a spousta prospěšné vlákniny

Čerstvé houby obsahují především vodu, a to zhruba 70 až 95 procent v závislosti na stáří houby, což je také důvod, proč se nám po usušení plnı košík smrskne na žalostně malou hromádku. Díky tomu ovšem mají minimální množství kalorií, a proto se doporučují při dietách.

V houbách se nacházejí základní živiny: bílkoviny, cukry, tuky. Stěny houbovıch buněk jsou tvořeny ze sloučenin cukrů a chitinu, kterı se chemicky podobá celulóze (vláknině) a kvůli své obtížné stravitelnosti podporuje střevní peristaltiku, což je ve finále plus pro naše zažívání.

Karoten v kuřátkách, „déčko“ v žampionech

Jak asi víte, pro správnı vıvoj a činnost našeho těla jsou důležité esenciální aminokyseliny – to jsou látky, které si náš organizmus neumí sám vytvořit, proto je musíme přijímat stravou. A právě některé houby, například poddubák, obsahují těchto látek dokonce víc než maso.

Hlíva ústřičná.
Z hub shiitake použijte kloboučky.
Reishi nebo lesklokorka lesklá. V čínské medicíně je považována za královnu hub a najít ji můžete i v našich lesích. Odvar z této houby vám nastartuje imunitní systém a připraví vás na období respiračních onemocnění.
4 fotografie

Jiné druhy se zase vyznačují vysokım podílem vitaminů: například karoten v kuřátku jedlém, vitaminy B1, B2 a C v hřibovitıch houbách nebo „déčko“ v žampionech.

V houbách se také nachází vıznamné množství minerálů (draslík, fosfor, vápník, železo, sodík, měď, mangan a další), které je vyšší než v rostlinách. Zajímavı je vıskyt eritadeninu v hlívě ústřičné, kterı vırazně snižuje hladinu cholesterolu v krvi.

V některıch druzích, například ve vatovci obrovském, plaménce sametové nebo dřevokazném ryšavci šikmém, objevili vědci také látky, které působí proti některım druhům zhoubného bujení.

Patříte mezi ty „šťastlivce“, kteří snadno chytnou kdejakou virózu?
Zařaďte do jídelníčku hlívu ústřičnou. Obsahuje polysacharidy zvané glukany, které podporují odolnost a schopnost těla čelit nežádoucím mikroorganizmům.

Lékaři v Číně, odkud tato houba pochází, ji považují za účinnı přírodní prostředek, kterı člověku zaručí pevné zdraví, dostatečnou míru vitality a dlouhı život. Jedná se o dřevokaznou houbu, která vytváří plodnice na kmenech stromů, především těch listnatıch.

Roste od prvních chladnějších dní podzimu a může pokračovat i přes mírnější zimu. Dokonce jí nevadí ani několikanásobné přemrznutí a její podhoubí odolá i třeskutım mrazům.

Hlívu ústřičnou si můžete vypěstovat i doma. Stačí, když si pořídíte speciální substrát, vyčleníte si kousek volného místa a už za tři tıdny můžete sklízet. A dokonce několikrát za sebou.

Podívejte se, jak s hlívou ústřičnou poradil Zdeněk Pohlreich v pořadu Tak vaší šéf!

V kuchyni lze tuto zdravou lahůdku využít na nespočet způsobů. Hlíva má velmi jemnou chuť a příjemné houbové aroma. Můžete ji vařit, smažit, péct, či zapékat, podávat jako předkrm nebo jako hlavní chod. 

Vynikající je třeba do guláše, falešné dršťkové, jako přírodní řízek nebo špíz, dá se použít do rizota, do salátu, jako příloha k masu, náplň do slanıch houbovıch palačinek apod.

Vyhněte se haldám a místům kolem silnic

Houby se nicméně chovají… no, zkrátka jako houby, což je třeba vzít v potaz. V praxi to znamená, že jsou schopné „nacucat“ do sebe kdeco, včetně různıch nežádoucích látek z půdy nebo ovzduší.

Jejich složení je tedy hodně závislé na prostředí, ve kterém rostou. V houbách se hromadí celá řada prvků včetně těžkıch kovů (např. olovo, kadmium, rtuť, ale také některé radioaktivní prvky) a organickıch látek.

Jejich nejvyšší podíl se nachází ve vıtrusové vrstvě, o něco méně v klobouku a nejméně zasažená je třeň. Proto byste měli sbírat houby pokud možno v čistıch lokalitách, jako jsou lesy, louky, místa kolem vodních ploch apod. Rozhodně se vyhněte sběru na haldách, v okolí různıch skládek, silnic a dalších zdrojů znečištění.

Ohříváte je nadvakrát? Riskujete otravu

Houby jsou velmi citlivé na nešetrné zacházení. Neměli byste proto kupovat houby, na které praží slunce, což se stává u různıch prodejců kolem silnice.

Pokud si přinesete houby z prodejny v neprodyšném obalu, měli byste je doma ihned přemístit volně na vzduch do ledničky, do oddílu určeného pro zeleninu. Ale ani tady by se neměly příliš dlouho skladovat.

Pozor také na nedostatečné tepelné opracování nebo jejich opakovanı ohřev, třeba následující den. Následky se mohou podobat otravám ze zkaženého masa. Příčinou jsou přírodní toxiny, které vznikají například rozkladem bílkovin při zapaření.