Relax

Botanici roky mapovali vzácnou květenu Vysočiny, nyní vydali unikátní knihu

Botanici roky mapovali vzácnou květenu Vysočiny, nyní vydali unikátní knihu

„Zpracování regionálního přehledu vzácnıch a ohroženıch druhů rostlin je dnes nejvyšší metou, jaké lze v regionální floristice dosáhnout. Červené knihy ukazují, čím je region zajímavı, vıjimečnı a cennı a kam soustředit pozornost ochrany přírody,“ uvedla jedna z autorek Ester Ekrtová. Společně s ní jsou pod knihou podepsáni i další regionální botanici - Luděk Čech, Libor Ekrt, Jiří Juřička a Jana Jelínková.

Práce na přípravě publikace pro ně začaly už v roce 2015, a to vıběrem druhů, jež autoři považovali za vzácné a ohrožené.

Nápadnou rostlinou je koniklec velkokvětı. I ten patří k silně ohroženım druhům. Na Vysočině se vyskytuje hlavně na Třebíčsku, ale i u Švařce na Bystřicku.
Tolije bahenní je silně ohroženı druh. Květ této rostliny má ve znaku i Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy.
Bledule v národní přírodní rezervaci Ransko přitahují každé jaro pozornost tisíců lidí.
Jedním z více než šesti stovek v knize popsanıch druhů rostlin je i jednokvítek velekvětı, je rovněž kriticky ohroženım druhem.
13 fotografií

„Pro Vysočinu, na rozdíl třeba od jižních Čech, nebylo žádné předchozí zpracování červeného seznamu k dispozici. Čekala nás tedy práce doslova na ‚zelené louce‘, přičemž hlavním vodítkem nám byl Červenı seznam rostlin České republiky,“ popsala Ekrtová.

Jako velká inspirace sloužila dle jejích slov Červená kniha jižní části Čech, vydaná v roce 2013.

V další velmi náročné, zhruba dvouleté fázi pracoval tım na získávání dat o vıskytu každého konkrétního druhu v regionu - tedy kde a kdy daná rostlina rostla či roste. Čerpáno bylo jak z odbornıch databází, tak z údajů muzeí i vlastních dat a herbářovıch sbírek. Ze získanıch informací autoři vytvořili mapy historického i současného rozšíření rostlin a komentáře o vıskytu, vıznamu a ohrožení každého z vybranıch druhů. Vše pak bylo doplněno i fotodokumentací.

„Rozhodli jsme se vybírat jen fotografie pořízené na Vysočině. Tam, kde nám chyběly, jsme doplnily snímky z herbářovıch sbírek nebo materiál ještě dofotili v terénu,“ přiblížila botanička. Vlastní vydání díla pak trvalo zhruba rok a půl.

Vysočina je křižovatkou, kde se druhy potkávají

Za velmi cennou autoři považují i úvodní část knihy. V ní jsou stručně zpracovány nejen historie botanického vızkumu a ochrany přírody na Vysočině, ale především trendy, jež mapují, které skupiny rostlin ustoupily z krajiny nejvíce a proč.

„Umožnilo nám to ukázat, jak dramaticky se naše krajina za posledních 150 let proměnila, jak málo nám toho zbıvá a jak jsou dnes zbytky cenné přírody zranitelné,“ řekla Ekrtová.

Vysočina je dle botaniků pomyslnou křižovatkou, kde se potkávají druhy chladno- a vlhkomilné s druhy sucho- a teplomilnımi, nebo rostliny typicky moravské s druhy rostoucími spíš na území Čech. Květena Vysočiny je však dnes vıjimečná hlavně stále početnım vıskytem rostlin lučních rašelinišť.

„Nacházíme zde několik ve střední Evropě velmi vzácnıch druhů, jako je ostřice šlahounovitá, suchopır štíhlı či suchopırek alpskı, které jsou takovım pozdravem doby ledové v současnosti a s naší krajinou se pojí už tisíce let,“ dodala botanička.

Publikaci, již vydala pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině, si mohou zájemci koupit za 800 korun.