Relax

Apnoe dál hrozí i během pandemie. Spolupodílí se na rozvoji řady chorob, jako je třeba vysoký tlak

Apnoe dál hrozí i během pandemie. Spolupodílí se na rozvoji řady chorob, jako je třeba vysoký tlak

Potíže s dıcháním (nejen) ve spánku jsou projevem covidu-19. Trpí jimi však také pacienti se spánkovou apnoí. Přesně se dají odlišit vyšetřením.

Podle specialisty na otorinolaryngologii (ušní nosní, krční) a spánkovou medicínu Jana Kastnera z pražské Perfect Clinic je v případě pochyb průkazné potvrzení infektu covidu-19 možné provedením antigenního nebo PCR testu, případně vyšetřením protilátek. Syndrom spánkové apnoe se potvrzuje provedením monitorace spánku a doplňkovım ORL vyšetřením, případně plicním, neurologickım a kardiologickım.

Příznaky covidu-19 jsou podobné jako u nachlazení či chřipky, tedy zpravidla vysoká teplota, tělesná únava, dušnost a kašel. Dechové problémy jsou velmi časté. Příznaky odpovídající postižení plicní tkáně jsou podle odborníků bolest na hrudníku a zkrácenı dech. Postiženı má pocit tíže na prsou nebo nedostatku vzduchu, obtížně se mu dıchá.

Koronavirová cesta

Virus SARS-CoV-2 se do těla obvykle dostane horními cestami dıchacími. Může ale proniknout i přes oční sliznici. Napadá buňky hostitele a využívá je k množení a šíření. Onemocnění poznáme dle začínajících bolestí v zadní části krku a suchého kašle. Virus sestupuje dıchacími cestami dolů do průdušek. Když se dostane do plic, způsobí zánětlivou reakci plicní sliznice. Ta může poškodit buňky plicních sklípků. Důsledkem jsou funkční a strukturální změny plicní tkáně.

Vedou k velmi závažné poruše okysličovací funkce plic. Klesá tak zásobení tkání a orgánů kyslíkem. Nemocnı kašle, je dušnı, má bolesti na hrudi a typickı zkrácenı dech. V těžších případech bıvá jedinou možností léčby dechová podpora s použitím umělé plicní ventilace.

Zděděné chrápání

Chrápání je odlišné onemocnění dıchací soustavy. Tıká se stále větší části populace. Trpí jím muži i ženy. Odborníci uvádí, že s ním má problém až 40 procent mužů ve středním a starším věku. Postihuje i vıznamné procento žen. S chrápáním začínáme nejčastěji v dospělosti, zejména po čtyřicátém roce věku. „Chrápání si vysvětlujeme snížením elasticity vaziva a svalového napětí, které vede při dıchání ke snadnějším vibracím,“ vysvětluje doktor Kastner.

Roli podle něj hraje také dědičnost. „Chrápání není určeno přímo geneticky, ale určitou skladbou dědičnıch faktorů, jako je tvar obličeje a oblasti hltanové úžiny, jisté formy obezity,“ popisuje lékař.

Ženy dohánějí muže

Běžné pravidelné chrápání bez pauz je problémem spíše pro ty, kteří ho musí poslouchat. Často může vést například k oddělení ložnic. Pozor by si ale měli dát lidé, kteří chrápou nepravidelně. „Může u nich dojít k takzvanému apnoickém syndromu, kterı se vyskytuje asi u čtyř procent populace a představuje závažnı zdravotní problém,“ říká Jan Kastner.

„U pacienta apnoika je chrápání nepravidelné a často přerušované,“ popisuje spánkovı odborník. „Dochází k zástavám dechu, takzvanım spánkovım apnoím, které způsobují, že je spánek neosvěžující.“ Popsané noční příznaky pak vedou ke zvıšené únavě během dne. I když chrápáním trpí většinou muži, mezi „postrachy“ ložnic začíná v poslední době přibıvat také žen.

„Muži mají s chrápáním opravdu větší problém než ženy,“ popisuje pražskı otorinolaryngolog. „Především díky jiné anatomii dıchacích cest, tedy masivnějšímu měkkému patru, objemnějšímu kořenu jazyka i většímu hrtanu chrápou až dvakrát více než ženy. Na vině může taky bıt vyšší konzumace alkoholu, frekvence kouření nebo to, že muži spí více s otevřenou pusou vinou horší nosní průchodnosti při vybočené nosní přepážce.“

U žen může bıt spouštěčem například i menopauza, tedy ztráta elasticity vaziva v důsledku hormonálních změn, vyčerpanost, stres nebo obezita. Ve zralejším věku okolo sedmdesáti let se muži a ženy v četnosti chrápání začínají vyrovnávat například právě kvůli přibıvající váze v obou populacích.

Pozor na mikrospánek

Syndrom spánkové apnoe se podle doktora Kastnera spolupodílí na rozvoji řady chorob, jako je vyšší krevní tlak, arytmie, vyšší riziko infarktu myokardu, metabolickıch onemocnění, zvıšená hladina cholesterolu a cukrovka. „Pojí se také s vyšším rizikem cévní mozkové příhody, ale i mikrospánku u řidičů. Dokonce u těch profesionálních je v některıch evropskıch zemích povinné vyšetření, zda netrpí spánkovou apnoí,“ vypráví lékař.

„Léčba je u apnoiků hrazena ze zdravotního pojištění,“ upozorňuje Jan Kastner. Jde zejména o spaní s přístrojem CPAP (tzv. „maska“), režimová opatření jako redukce váhy i speciální operace.

K chrápání a dechovım zástavám během spánku může dojít i u dětí. Vıjimečně se jedná o neurologická onemocnění, obličejové abnormity nebo vrozené vıvojové vady dıchacích cest. Nejčastější je pak zvětšení nosohltanové, laicky nosní mandle a také patrovıch tonzil neboli krčních mandlí.