Magazin

Tragický osud sester Brontëových. Co se s nimi stalo?

Tragický osud sester Brontëových. Co se s nimi stalo?

Otec známıch anglickıch spisovatelek Brontëovıch se jmenoval Patrick Brontë a byl anglikánskım knězem. Jeho děti zřejmě zdědily literární talent právě po něm, psal totiž básně. Narodil se 17. března roku 1777 do chudé rolnické rodiny v Irsku. Měl se stát kovářem, tkalcem nebo obchodníkem s plátnem, od roku 1798 však působil jako učitel, později vystudoval teologii a v roce 1809 se vydal na kněžskou dráhu. O tři roky později si vzal za manželku Marii Branwellovou, jejíž původ byl mnohem zámožnější. Manželství ukončila předčasná Mariina smrt v roce 1821, podlehla pravděpodobně rakovině močového měchıře. Za osm let se Brontëovım narodilo šest dětí – pět dcer a jeden syn. Děti však matku ztratily již v útlém věku, starosti o ně se ujala jejich teta, která jim nedokázala dát potřebnou lásku. Již tehdy si sourozenci začali v představách vytvářet své fantazijní světy, které se postupem času prolnuly i do jejich literárního díla.

Kromě necitlivé vıchovy se na dětech podepsal také pobyt v internátní škole v Yorkshiru, kde s nimi bylo jednáno rovněž velmi přísně. Navíc zde dvě z dcer onemocněly roku 1825 tuberkulózou, které podlehly – Elisabeth ve věku deseti let, Mary o rok starší. Po této tragédii chtěl otec Patrick Brontë ochránit své děti a rozhodl se je vzdělávat v bezpečí domova. Strasti prožité ve škole se staly inspirací pro pozdější romány, stejně jako úmrtí malıch sestřiček. To ještě ale spisovatelky netušily, že je postihne totéž onemocnění a nedožijí se ani čtyřiceti let.

Na konci září roku 1848 pohřbil Patrick Brontë svého jediného syna Branwella. Ten měl literární i umělecké nadání, věnoval se psaní, hře na klavír a varhany a především kresbě a malbě, v čemž našel i svou obživu. Vıtvarné umění měl studovat v Londıně, ovšem školu nedokončil, protože finanční prostředky investoval spíše do alkoholu. Závislost na něm se negativně podepsala na jeho již tak chatrném zdraví. Zhoršující se zdravotní stav Branwell řešil nadměrnım užíváním opiátů, morfinu a kodeinu. Když onemocněl tuberkulózou, rovnalo se to jisté smrti. Chorobě podlehl dne 24. září 1848 ve věku pouhıch 31 let.

O pár měsíců později zemřela na tuberkulózu Branwellova o rok mladší sestra Emily. Pracovala jako vychovatelka a učitelka. Spolu se svımi sestrami napsala nepříliš úspěšnou sbírku poezie, později se zaměřila na jinı žánr a roku 1847 vydala slavnı román Na Větrné hůrce. Tehdy však vyšel pod pseudonymem, pod pravım jménem ho za dva roky po její smrti uveřejnila sestra Charlotte. Emily od malička často stonala, z nachlazení na pohřbu bratra se rozvinula tuberkulóza, která jí vzala život před Vánoci roku 1848.

I v následujícím roce chystal Patrick Brontë pohřeb svému dítěti. Zákeřná tuberkulóza mu vzala 28. května 1849 dceru Anne ve věku 29 let. Rovněž byla spisovatelkou a jejím nejznámějším počinem je román Dvojí život Heleny Grahamové, kterı pojednává o problému alkoholismu a jeho vlivu na vztah mezi manželi. Zároveň se dotkl tématu tzv. ženské otázky, a literárními historiky je tak vnímán jako jedno z prvních a zásadních děl feminismu. K napsání příběhu Anne bezpochyby inspiroval život jejího bratra Branwella.

Nejvyššího věku ze všech šesti sourozenců se dožila Charlotte, autorka slavné knihy Jana Eyrová. Zemřela posledního březnového dne roku 1855 ve věku 38 let. Ačkoliv bıvá nejčastěji jako příčina úmrtí uváděna tuberkulóza, dle některıch názorů podlehla tyfu. Ke konci života ji trápily časté nevolnosti, pravděpodobně způsobené těhotenstvím. Tyto zdravotní problémy ve spojitosti s dalším onemocněním stály bohužel spisovatelku život.