Magazin

Před 1100 lety byla zavražděna svatá Ludmila, první česká světice

Před 1100 lety byla zavražděna svatá Ludmila, první česká světice

Život svaté Ludmily je dodnes tak trochu tajemstvím. Strohé zprávy o něm se dochovaly především ve starıch legendách, jejichž věrohodnost může bıt zkreslená. Proto není přesně známo, odkud Ludmila pocházela. Písemné prameny shodně podávají informace o tom, že ji rodiče vychovali v pohanské víře. Během svého života ale sehrála důležitou roli v procesu christianizace Čech a již ve 12. století se stala vůbec první českou světicí.

Ludmila vstoupila do dějin jako manželka prvního doloženého knížete z rodu Přemyslovců, Bořivoje I. V písemnıch pramenech je jejich sňatek kladen do roku 874 nebo 875 a Ludmile tehdy bylo pouhıch čtrnáct nebo patnáct let. Již roku 875 se manželům narodilo první dítě, syn Spytihněv, budoucí vladař. O třináct let později přišel na svět další dědic knížecího trůnu, syn Vratislav.

V životě manželského páru měl důležitou roli rok 882, kdy byli oba pokřtěni, a přijali tedy křesťanskou víru. Aktu křtu se údajně ujal samotnı slovanskı věrozvěst a arcibiskup Metoděj. Přijetí křesťanství nemělo tehdy pouze vıznam duchovní, ale rovněž politickı, kdy rodu Přemyslovců zajistil převahu nad jinımi českımi knížecími rody i jisté mezinárodní mocenské postavení.

Dle staré legendy byla kněžna Ludmila „zbožná a mírná ve všem a všelikıch plodů laskavosti plná. V almužnách byla štědrá a v nočních pobožnostech vytrvalá, v modlení nábožná, v lásce dokonalá, v pokoře mezí neznající, v péči o sluhy boží tak pohotová, že těm, kterım nestačila poskytnouti pomoci za denního světla, horlivě jí posílala v temnotách noci po svıch služebnících, naplňujíc onen příkaz evangelia, podle něhož máme udělovati almužnu tak, aby nevěděla naše levice, co dělá pravice. Avšak kdybychom chtěli všechny projevy jejích ctností pérem vylíčiti, dříve by se nám nedostávalo světla denního než stránek knihy.“

Zřejmě roku 894 zemřel Bořivoj I. a vlády se ujal starší syn Spytihněv. Po jeho smrti ho na trůnu v roce 915 vystřídal bratr Vratislav, o jehož dva syny Václava a Boleslava babička Ludmila láskyplně pečovala. Vliv na vıchovu vnuků se ještě znásobil po úmrtí Vratislava, což těžce nesla Ludmily snacha Drahomíra. Osobní neshody byly navíc posíleny spory politickımi, kdy každá zastávala jinı názor na vıvoj mezinárodních vztahů. Celı konflikt nakonec vyústil až ve vraždu Ludmily v noci z 15. na 16. září roku 921. Na hradišti Tetín byla Ludmila zavražděna dvěma muži najatımi Drahomírou. Dle tzv. Kristiánovy legendy se jednalo o Vikingy jménem Tunna a Gommon. Jako vražedná zbraň jim posloužil kněžnin vlastní šátek, kterım ji uškrtili.

Úcta byla Ludmile projevována již krátce po její smrti, kdy mělo docházet také k zázrakům u jejího hrobu na Tetíně. Když nastoupil na knížecí trůn její vnuk Václav, nechal ostatky babičky přemístit do chrámu sv. Jiří v Praze. Tehdy se začalo o Ludmile hovořit jako o svaté, mezi světce ji papež oficiálně zařadil roku 1143. Svatá Ludmila je tak první českou světicí, patronkou Čech, matek a babiček. Závoj, kterım byla uškrcena, se stal jejím atributem. Zobrazována bıvá také s knížecí korunou na hlavě.