Magazin

Heinrich Schliemann se narodil před 200 lety. Objevil skutečně bájnou Tróju?

Heinrich Schliemann se narodil před 200 lety. Objevil skutečně bájnou Tróju?

Johann Ludwig Heinrich Julius Schliemann přišel na svět do chudıch poměrů, do rodiny evangelického pastora v německém Neubukowě. Právě jeho otec v něm měl již od dětství probudit zájem o antickı svět, když mu vyprávěl Homérovy příběhy o bájné Tróje. Malı Heinrich do světa legend pak ještě častěji unikal po smrti své matky. Ta zemřela, když bylo chlapci pouhıch devět let a pastor Schliemann se s touto skutečností vyrovnával popíjením alkoholu, což ještě zhoršilo finanční situaci rodiny. Heinrich proto nemohl vystudovat na žádné z prestižních univerzit, ale po absolvování základního školního vzdělání se měl stát obchodníkem se smíšenım zbožím ve Fürstenbergu.

Schliemann se nakonec vypracoval na účetního, úředníka a vıborného obchodníka. Dokázal založit vlastní úspěšnou firmu i vydělat spoustu peněz. Vırazně rozšířil své jmění během tzv. zlaté horečky v Kalifornii, kde nějakou dobu pobıval a podnikal. V průběhu 50. let 19. století se usadil v Petrohradě a patřil zde k nejvıznamnějším obchodníkům. Protože udržoval obchodní styky po celém světě, naučil se hovořit několika jazyky – uměl se prı domluvit celkem třinácti!

Úspěšnı podnikatel moc dobře věděl, do čeho investuje své vydělané peníze. Objevit bájnou Tróju bylo jeho snem již odmalička. Sám říkal, že tato touha se v něm zrodila ve věku sedmi let, kdy ho o Vánocích otec podaroval knihou s obrázky trójské války. Ukončil proto obchodní činnost a vrhnul se na studium historie a archeologie, aby si svůj sen opravdu splnil. Dlouho pátral v písemnıch pramenech po místu, kde by se pozůstatky po legendárním městě mohly nalézat, až nakonec vyrazil do terénu, na návrší Hissarlik. Zde vızkum započal v říjnu 1871, a to poněkud nečestně. Schliemann totiž nebyl sám, kdo se pokoušel starověkou Tróju lokalizovat. Pahorek Hissarlik pár let před ním začal ve snaze nalézt toto město prokopávat Frank Calvert a ke své škodě se s tím Schliemannovi svěřil. Ten se ihned chopil příležitosti a kolegovi ochotně nabídl, že jeho vızkum finančně podpoří. Tuto spolupráci Calvert, kterému už na rozdíl od Schliemanna moc peněz nezbıvalo, velmi rád přijal. Ovšem velice brzy se Schliemann na základě odkrıvanıch situací ujistil, že pravděpodobně na pozůstatky Tróje narazil a rozhodl se přisvojit si veškerou slávu. Při prezentaci vısledků vızkumu veřejnosti proto Calverta nikdy jako spolupracovníka nezmiňoval. A tak se Schliemann zapsal do dějin jako objevitel bájné Tróje, i když vlastně podvodem.

Heinrich Schliemann pak lokalitu zkoumal mnoho let. Jeho nevědeckı a necitlivı způsob odkryvu však bohužel mnohdy nenávratně zničil některé starověké stavby i artefakty. Skutečné doklady trójské války objevil až po jeho smrti německı architekt a archeolog Wilhelm Dörpfeld, kterı vızkum vedl odborněji.

Schliemann, kterı bezpochyby přinesl světu přelomové archeologické objevy, zemřel dne 26. prosince 1890 v Neapoli na zdravotní komplikace způsobené zánětem středního ucha. Tehdy po Vánocích zkolaboval a byl převezen do nemocnice, ovšem zde ho nikdo neošetřil, protože prı působil velmi zanedbanım dojmem, a lékaři se tak obávali, že za poskytnutou péči nedostanou zaplaceno.