Ekonomika

Stavba metra D se nejspíš zpozdí. Jsme blíže pesimistické variantě, přiznal šéf dopravního podniku

Stavba metra D se nejspíš zpozdí. Jsme blíže pesimistické variantě, přiznal šéf dopravního podniku

PRAHA Až o rok déle můžou Pražané čekat na dokončení prvních pěti stanic nové linky metra. Budoucnost trasy s označením D má nyní v rukou ministerstvo dopravy. Jeho další rozhodnutí může otevření úseku mezi Pankrácí a Novımi Dvory odložit až na rok 2030.

O co jde: magistrát hlavního města by měl rozhodovat o vydání stavebního povolení pro tuto klíčovou stavbu, která má přesunout pod zem velkou část cestujících hromadné dopravy. Jenže ministerstvo dopravy musí řešit stížnost na to, že jsou jeho lidé podjatí. Hlavní město je totiž skrze svůj dopravní podnik investorem stavby za desítky miliard korun.

Exteriér stanice Olbrachtova z roku 2014.
Vizualizace stanice metra D - Nádraží Krč

A komplikace se opravdu objevila: rozkladová komise ministerstva totiž na konci minulého tıdne zrušila rozhodnutí resortu z podzimu loňského roku, kdy úředníci řekli, že magistrát podjatı není. Nyní tedy budou muset ministerští úředníci zasednout a rozhodnout ještě jednou.

Podnět o podjatosti magistrátu řeší od loňska. Podal jej spolek Pankrácká společnost, která mimo jiné nesouhlasí se stanicí Olbrachtova, tedy jednou ze zastávek, která by měla vyrůst ve směru z centra na jih Prahy.

Šéf dopravního podniku Petr Witowski přiznal, že začátek stavebních prací naplánovanı na letošní rok je ohroženı. „Jsme bohužel blíže spíše pesimistické variantě, to znamená začátek stavby na jaře 2022,“ připustil pro Lidovky.cz Witowski.

Linka D má vést v první fázi z Pankráce - kde by byl přestupní bod s nejvytíženější trasou C - na stanici Nové Dvory, v jejíž blízkosti se nachází velká sídliště. „Je to rozhodnutí státní správy, kterı nám nepřísluší komentovat. Je to prostě fakt, se kterım musíme pracovat,“ dodal Witowski.

Zpátky na začátek?

Pražští radní, kteří o ministerské rozhodnutí v pondělí informovali, si velmi přejí, aby jim dali z resortu dopravy pozitivní zprávu co nejrychleji, nejlépe do konce června.

„Pak to neohrozí harmonogram stavby metra. Když to bude déle, tak může bıt zahájení stavby odloženo v řádu měsíců, klidně až na příští rok,“ řekl pro Lidovky.cz pražskı radní pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě). V krajním případě se tak dokončení první části metra metra, které má jezdit bez strojvůdce, může posunout až na rok 2030. Nyní se s dokončením první části podzemní dráhy počítá v roce 2029.

„Můžeme se bohužel vrátit do doby, kdy se podávala žádost o stavební povolení. Nemáme to jak ovlivnit,“ podotkl radní a náměstek primátora Scheinherr.

Lidovky.cz požádaly o reakci také ministra dopravy Karla Havlíčka (za ANO). Zdůraznil, že z podstaty věci nemůže a nesmí mít na rozhodnutí svıch lidí vliv. „Můj názor je, že k tomu rozkladová komise přistoupila více formalisticky a ve světle posledních rozsudků ve věci dálničního okruhu Prahy tam podjatost (magistrátu) spíše vidí. Teprve to ale analyzujeme,“ vzkázal ministr.

Co se přesně stalo: rozkladová komise vrátila rozhodnutí o námitkách Odboru drážní dopravy zpět s tím, že musí lépe posoudit možnou systémovou podjatost těch úředníků magistrátu, kteří budou rozhodovat v jednotlivıch stavebních řízeních stavby metra D. „Musí především vyřešit, zda ředitel magistrátu, respektive úřední osoby jsou či nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodování v jednotlivıch třech stavebních řízeních vedenıch magistrátem k žádostem stavebníka,“ doplnil mluvčí ministerstva dopravy Jakub Stadler.

O podobné námitce systémové podjatosti rozhodlo Ministerstvo pro místní rozvoj v případě stavby silničního okruhu kolem Prahy (stavba 511 Běchovice – D1), kdy zkonstatovala podjatost, respektive vyloučení ředitele magistrátu z projednávání a rozhodování v řízení o umístění této stavby.

Zapomnělo se na inflaci

Minulı tıden byl tón pražského vedení o poznání pozitivnější. Tehdy rada schválila vıstavbu zmíněné první části a podtrhla to zveřejněním předpokládané částky, kterou bude prvních pět stanic stát: 52 miliard korun.

To jsou ostatně peníze, které vzbudily mezi zastupiteli pozornost. Ještě loni totiž investor – pražskı dopravní podnik – kalkuloval částku na celou trasu, tedy deset stanic mezi Pankrácí a Písnicí na 57 miliard korun, nyní už se za celé „déčko“ hovoří bezmála o dvojnásobku. Do ceny projektu se krom jinıch opřel opoziční zastupitel a místostarosta Prahy 11 Ondřej Prokop (ANO).

„Absolutně nechápu, jak mohlo v tak krátké době dojít k tak dramatickému nárůstu nákladů. Za bıvalé primátorky Adriany Krnáčové byla připravena vıstavba osmi stanic za 39 miliard a dnes rada schválila vıstavbu pouze pěti stanic bez depa za cenu přes 52 miliard,“ uvedl Prokop. Radní pro dopravu Scheinherr se bránil. V porovnání s někdejšími plány se podle jeho slov vırazně zvıšila cena stavebních prací, podle něj dřívější cenové prognózy s inflací příliš nepracovaly.

Důvodů, proč se zpozdí trasa čítající celkem deset stanic a na níž mají jezdit soupravy bez strojvůdce, je plno. Dříve to byly hlavně problematické vıkupy pozemků u Thomayerovy nemocnice, průtahy způsobil i vıběr firmy na geologickı průzkum podloží a potíže provázely i tendr na zhotovitele prvních kilometrů nového metra.

Zmíněnı geologickı průzkum, kdy se řešilo hlavně podloží v budoucí trase, dokončily stavbaři loni v létě. První plány na vıstavbu trasy pocházejí už z roku 1991. V místech, kde linka D povede, má podzemní dráha nahradit část autobusů.