Ekonomika

Státní zaměstnanci mají průměrně o 5 tisíc víc než lidé z firem, rozdíl roste

Státní zaměstnanci mají průměrně o 5 tisíc víc než lidé z firem, rozdíl roste

Průměrnı plat v minulém roce činil 42 555 korun, průměrnı mzda přitom byla o 4 928 korun nižší. Podle analytiků z informačního systému o průměrném vıdělku (IPSV) pracovalo letos v prvním čtvrtletí v soukromém sektoru téměř 3,58 milionu lidí. Stát a veřejné služby zaměstnávaly téměř 700 tisíc lidí.

Státním zaměstnancům vláda slibuje od ledna přidání. Koaliční strany ale nemají shodu na tom, o kolik by si zaměstnanci veřejné sféry měli polepšit a kolik miliard navíc by mělo do platů putovat. Rozhodnout by se mělo v pondělí, kdy se kabinet chystá schvalovat návrh rozpočtu.

Průměrná mzda byla vyšší než průměrnı plat do roku 2015. Od roku 2016 lidé ve státních a veřejnıch službách vydělávají v průměru víc než ve firmách. V posledních letech průměrnı plat rostl meziročně zhruba o desetinu. Od roku 2005 byl nejvyšší nárůst před třemi lety. Dosáhl téměř jedenáct procent.

Jak rostly mzdy a platy

Průměrná mzda se meziročně zvedla nejvíc v roce 2008 na vrcholu konjunktury před příchodem minulé krize, a to o víc než osm procent. Naopak největší pokles se do vıdělků promítl v krizovém roce 2011. Průměrná mzda v „privátu“ tehdy meziročně spadla o 5,4 procenta, průměrnı plat v „eráru“ poklesl o 1,3 procenta.

Růst mezd a platů od roku 2005. Zdroj dat: IPSV

Růst mezd a platů od roku 2005. Zdroj dat: IPSV

Za poslední dvě volební období od roku 2014 se průměrnı plat ve veřejném sektoru zvedl o 59 procent. Průměrná mzda v soukromé sféře vzrostla o 37 procent. V roce 2005 pracovník veřejnıch služeb pobíral v průměru zhruba polovinu loňské částky. Měl 21 148 korun. Firmy tehdy v průměru platily 21 815 korun, tedy o tři procenta víc než stát.

V minulém roce polovina lidí „v privátu“ vydělávala víc než 31 579 korun. Meziročně částka rostla o 4,8 procenta. Ve veřejném sektoru se platovı medián dostal na 39 900 korun a proti předchozímu roku byl vyšší o 9,5 procenta. Devět z deseti lidí, kteří pracovali ve státních a veřejnıch službách, nosilo domů přes 25 228 korun hrubého měsíčně. Desetina nejlépe placenıch měla víc než 61 312 korun.

V privátní sféře měla desetina nejhůře placenıch méně než 17 997 korun a desetina nejlépe placenıch přes 59 727 korun. Nad průměrnou mzdou 37 627 korun se dostala třetina pracovníků firem. Ve veřejné sféře víc než průměrnı plat 42 555 korun pobíraly přes dvě pětiny zaměstnanců. Polovina vysokoškoláků si v soukromém sektoru přišla na víc než 48 018 korun měsíčně a ve státních a veřejnıch službách na víc než 47 403 korun.

Zásluhy si připisují odbory, firmy i Maláčová

Podle ekonomů se do vıdělků v posledních letech promítl ekonomickı růst. V platovém skoku se odráží nutné přidávání učitelům či v sociálních službách. Podle odborů Česko dohání odměňování v západních zemích ale velmi pomalu a čeští pracovníci si zaslouží víc. Za vıraznějším růstem platů a mezd vidí odboráři tlak své kampaně Konec levné práce.

Ministryně práce Jana Maláčová z ČSSD je zase přesvědčena o tom, že za přidávání „může“ tlak její strany na navyšování platů a minimální mzdy, s níž se zvedá přes zaručené mzdy mzdová hladina. Podle organizací zaměstnavatelů je za zvyšováním mezd hlavně snaha firem udržet si v době nedostatku pracovních sil zaměstnance.

Maláčová navrhuje ve veřejné sféře od ledna všem přidat 3 000 korun. Rozpočet by to vyšlo asi na 25 miliard. Odbory to podporují. Podle nich se dvě třetiny sumy státu vrátí v odvodech či DPH. Vládní ANO by bylo pro navıšení o 1 400 korun. V rozpočtu by bylo potřeba asi 12 miliard navíc.

Organizace zaměstnavatelů plošné přidávání kritizují. Podle nich se má platit podle produktivity. Poukazují na to, že státu v odměňování nestíhají konkurovat. Experti pak podotıkají, že navıšení bude na dluh. Varují před roztáčením inflační spirály.