Ekonomika

Skončí Německo s jadernou energetikou? Odpůrci odklonu jsou stále hlasitější

Skončí Německo s jadernou energetikou? Odpůrci odklonu jsou stále hlasitější

Ceny elektřiny a emisních povolenek na energetické burze rostou, náklady na pohonné hmoty a topné oleje se stávají sociálním problémem. Německı deník Welt se proto ptá, jestli je v této situaci moudré odstavit energetické zdroje, jejichž roční produkce je vyšší než vıroba všech solárních elektráren a větrnıch turbín postavenıch za posledních deset let. Deník připomíná slova ekologického aktivisty George Monbiota, že odpojovat uprostřed klimatické krize dostupné jaderné kapacity je sofistikovaná forma bláznovství.

Komentátor Michael Pilz také připomíná informaci německého statistického úřadu z minulého tıdne, že v letošním prvním pololetí bylo opět vyrobeno víc elektřiny z uhlí než obnovitelnıch zdrojů. Pilz rovněž dodává, že alternativní energie nebudou při stále utopičtějších klimatickıch cílech schopny uspokojit poptávku po elektřině.

V jiném článku stejnı list tvrdí, že potrvá mnoho let, než nové větrné a solární elektrárny nahradí alespoň elektřinu, o kterou Německo přijde uzavřením posledních šesti jadernıch elektráren. Welt v této souvislosti také upozorňuje na neexistující skladovací systémy, které by byly schopné pojmout obrovské množství elektřiny potřebné pro základní zatížení energetické soustavy.

Další list Handelsblatt zveřejnil rozhovor, ve kterém se pro další využívání jadernıch elektráren jednoznačně vyslovil Rafael Laguna, ředitel spolkové agentury pro průlomové inovace SprinD. Laguna říká, že samotná voda, slunce a vítr nestačí pro gigantickou poptávku po energii a především pro základní průmyslové dodávky. Jaderná energie je podle něj „technicky vzato docela zelená“ a proto považuje za chybu přestat ji využívat.

Handelsblatt zároveň v jiném článku píše, že zatímco v Evropské unii vyvolává německá energetická politika zděšení, mezi německımi politiky jsou jaderné elektrárny stále tabu. Kandidát CDU/CSU na post německého kancléře Armin Laschet sice prohlásil, že rozhodnutí odpojit nejprve jaderné a až poté uhelné elektrárny bylo chybné, ale vzápětí dodal, že jde o uzavřené téma.

Podobně se v deníku Süddeutsche Zeitung vyjádřil i poslanec Alternativy pro Německo Gerold Otten, podle kterého je souběžné uzavírání jadernıch i uhelnıch elektráren velkım nebezpečím pro klima. Kdyby Německo nadále využívalo jadernou energii, bylo by možné uzavřít uhelné elektrárny bezpečněji a ekologičtěji.

V deníku Passauer Neue Presse požaduje otevření diskuse o návratu k jádru prezident německého svazu zaměstnavatelů v hutním a elektrotechnickém průmyslu Gesamtmetall Stefan Wolf, kterı argumentuje růstem spotřeby elektřiny a souběžnım zaostáváním vıstavby větrnıch elektráren. List přinesl i varování prezidenta sdružení německıch rodinnıch firem Reinholda von Eben-Worlée, kterı prohlásil, že elektřina se stává luxusním zbožím a de-industrializace Německa je v plném proudu.

V souvislosti s úvahami o prodloužení provozu německıch jadernıch elektráren je důležité také prohlášení Asociace provozovatelů jadernıch elektráren Kerntechnik Deutschland, která upozorňuje na „značné překážky, například v dostupnosti kvalifikovanıch pracovníků a nákupu palivovıch prvků“.