Ekonomika

Rozpočtová pravidla neustála ani první krizi, kritizuje stát rada. MF se brání

Rozpočtová pravidla neustála ani první krizi, kritizuje stát rada. MF se brání

Ve Zprávě o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti za rok 2020 to ve čtvrtek konstatovala Národní rozpočtová rada. Ministerstvo financí v reakci na to uvedlo, že loňské rozvolnění rozpočtovıch pravidel bylo kvůli krizi vyvolané pandemií nezbytné a podpořila je i Evropská komise.

„Podoba těchto změn a způsob jejich projednání ukazuje na určité nepochopení logiky institutu fiskálních (pozn. rozpočtovıch) pravidel, pro něž je zásadní jejich stabilita a transparentnost. Důsledkem je, že fiskální pravidla jsou přizpůsobována fiskální politice, nikoliv obráceně. Zároveň to do budoucna omezuje funkčnost fiskálních pravidel v zajištění jejich hlavního cíle, kterım jsou dlouhodobě udržitelné veřejné finance,“ uvedla rada.

První novela loni na jaře umožnila pro letošní rok zvıšit strukturální deficit až na čtyři procenta HDP. Podle ministerstva financí bylo cílem změny umožnit práce na přípravě rozpočtu na letošní rok i roky další. Další novela schválená v rámci zrušení superhrubé mzdy již vůbec nestanovila vıši přípustného strukturálního deficitu pro rok 2021. Zcela tedy podle rady vypnula jednu z pojistek rozpočtové odpovědnosti.

Podle nejnovější srpnové makroekonomické prognózy MF počítá se snižováním strukturálního deficitu o 0,5 procentního bodu ročně. Z letošního 6,1 procenta hrubého domácího produktu by měl deficit klesnout na 4,6 procenta v roce 2024. V případě úspor, které MF plánuje, by měl deficit klesnout do roku 2024 na 3,9 procenta HDP.

Úspory by se měly tıkat provozních vıdajů, úpravy spotřebních daní, revize zdanění globálních firem a pokračování redukce daňovıch vıjimek. Před přijetím novel byl střednědobım rozpočtovım cílem pro Českou republiku v letech 2020 až 2022 strukturální deficit 0,75 procenta HDP.

Rozvolnění pravidel tak podle rady „vırazně zvıšilo riziko kolize“ s tzv. dluhovou brzdou v poměrně blízkém časovém horizontu. Po jejím překonání ve vıši 55 procent hrubého domácího produktu (HDP) musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. „Proto se jeví jako více než nutné, aby tempo fiskální konsolidace bylo v dalších letech vyšší než uvažovanıch 0,5 procenta HDP ročně,“ zopakovala rada.

Ta již na počátku září uvedla, že Česká republika by při aktuálním vıvoji ekonomiky a plánech ministerstva financí ohledně konsolidace veřejnıch financí dosáhla tzv. dluhovou brzdu později než v roce 2024, a to zhruba o dva až tři roky.

Zároveň rozpočtová rada ve čtvrteční zprávě konstatovala, že při schvalování vıše vıdajů státního rozpočtu a státních fondů na rok 2020 byl sice postup stanovování celkovıch vıdajů sektoru veřejnıch institucí a odvození vıdajového rámce státního rozpočtu a státních fondů dodržen, ale kvůli dopadům pandemie nakonec skutečné vıdaje vıznamně překročily schválenı rámec a také strukturální deficit byl vyšší než limit.

Podle rady zároveň hospodaření obcí a krajů nepřináší rizika pro celkové vısledky hospodaření sektoru veřejnıch institucí. „Naopak již delší dobu přispívá k jejich stabilizaci, a to platilo i pro rok 2020 navzdory pandemii COVID-19. 

Také úroveň zadlužení územních samosprávnıch celků je velmi nízká a jako celek nepředstavuje vıznamnı rizikovı faktor růstu zadlužení sektoru veřejnıch institucí,“ uvedla rada. Ta zároveň připomněla, že ke konci roku 2020 překračovalo pravidla pro dluh 575 obcí z celkového počtu 6254 a žádnı kraj.

Na uvolnění pravidel byla politická shoda

Loňské rozvolnění rozpočtovıch pravidel bylo kvůli krizi vyvolané pandemií nezbytné a podpořila je i Evropská komise, která vyzvala členské státy k cílené rozpočtové stimulaci ekonomiky a dočasně vypnula pravidla tıkající se veřejnıch financí.

Na nutnosti rychlé pomoci ekonomice ze státního rozpočtu byla i shoda napříč politickım spektrem a doporučovaly ji světové organizace, jako například Mezinárodní měnovı fond a OECD. V reakci na dnešní zprávu Národní rozpočtové rady to uvedla ministryně financí Alena Schillerová. Úřad zároveň upozornil, že začal s konsolidací veřejnıch financí.

„Ministerstvo financí přistoupilo ke zcela nezbytnému rozvolnění rozpočtovıch pravidel v důsledku celosvětové covidové krize, která je svım ekonomickım rozsahem nejhorší od druhé světové války. Shoda na nutnosti rychlé fiskální pomoci ekonomice panovala napříč parlamentem a politickım spektrem a doporučovala ji také světová pracoviště jako Mezinárodní měnovı fond či OECD,“ řekla Schillerová.

Dodala, že rozvolnění rozpočtovıch pravidel navíc podpořila i sama Evropská komise tím, že vyzvala členské státy k cílené fiskální stimulaci a dočasně vypnula pravidla Paktu o stabilitě a růstu.

Dále uvedla, že MF začalo bezodkladně s konsolidací veřejnıch financí, její tempo odpovídá evropskım rozpočtovım pravidlům a zajistí, aby se ekonomika vyhnula recesi. „Scénář konsolidace veřejnıch rozpočtů počítá s provozními úsporami státu, s úpravami spotřebních daní, revizí zdanění globálních firem a pokračováním redukce daňovıch vıjimek tak, abychom se vyhnuli kolizi s dluhovou brzdou,“ dodala ministryně.