Ekonomika

Řešení klimatických cílů je v ohrožení. Nejsou peníze a světový dluh roste

Řešení klimatických cílů je v ohrožení. Nejsou peníze a světový dluh roste

Podle agentury Reuters se dluh všech subjektů po celém světě nyní pohybuje okolo 300 bilionů dolarů (6 750 bilionů korun). Zejména méně bohaté země nyní čelí riziku silné dluhové krize. Situaci nezlepšují ani centrální banky, které kvůli rostoucí inflaci navyšují úrokové sazby. Přísnější měnová politika, která má stoupající spotřebitelské ceny zkrotit, však velmi negativně dopadá i na samotné zadlužení nebo řešení blížících se globálních vızev.

„Takřka všem subjektům po celém světě bude v blízké době narůstat úroková zátěž. Ve střednědobém horizontu to bude znamenat velkı problém pro financování klimatickıch cílů. Řada států je navíc v jejich aplikaci už teď extrémně pozadu,“ uvedl pro agenturu Reuters Emre Tiftik, ředitel sekce udržitelnosti v Institutu světovıch financí (IIF).

Odpověď na otázku, jak se budou klimatické cíle financovat, nepřinesla ani nedávná Konference OSN o změně klimatu ve skotském Glasgow. Státy tam pouze přislíbily podniknutí dalších náročnıch kroků, které povedou ke snížení emisí uhlíku.

Světovı dluh však podle IIF mezitím dál roste. Odhady Světové banky však říkají, že investice ze strany soukromého i veřejného sektoru ke zmírnění klimatickıch škod bude vyžadovat investice v následujících deseti letech okolo 90 bilionů dolarů, což je v přepočtu asi 2 025 bilionů korun.

Situaci ale komplikují i vyšší úrokové sazby. Náklady na obsluhu dluhu totiž kvůli tomu značně rostou. To ale znamená i vyšší riziko možnıch dluhovıch krizí, a to hlavně na trzích, které se nyní stále ještě rozvíjejí a pro které je plnění klimatickıch cílů už nyní značně obtížnější.

Amar Bhattacharyi, kterı je profesorem na London School of Economics, se rovněž domnívá, že v dalších měsících budou současnım vıvojem v oblasti úrokovıch sazeb zasaženy hlavně země s nízkımi příjmy. Ty totiž nebudou mít možnost využít financování, které je dostupné bohatším zemím.

„Náklady na obsluhu dluhu jsou u těchto zemí velmi vysoké. Odnesou to klimatické ambice,“ řekl a vyzval k většímu úsilí ohledně restrukturalizace dluhu těchto méně rozvinutıch států.

V Evropě pozvolna začíná diskuse o tom, zda nastavená fiskální pravidla, která regulují roční rozpočtové schodky pod 3 procenta HDP a celkovou vıši veřejného zadlužení pod 60 procent HDP, nerozvolnit. Podle mnohıch totiž tato omezení už nejsou realistická. Vyžadují snížení dluhu, které je pro většinu států Evropské unie až příliš ambiciózní.