Ekonomika

Průměrná mzda u nás vzrostla za rok o tisícovku, překročila 35 tisíc

Průměrná mzda u nás vzrostla za rok o tisícovku, překročila 35 tisíc

Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Medián mezd dosáhl v prvním letošním kvartálu 29 867 korun, proti stejnému období loni stoupl o 2,5 procenta. U mužů byl medián mezd 32 235 Kč, zatímco u žen 27 237 Kč.

„V prvním čtvrtletí v Česku kulminovala pandemie covid-19 provázená rozsáhlımi karanténními opatřeními, ovšem dopad na trh práce byl menší, než se očekávalo,“ uvedl v analıze ČSÚ. Zvıšení průměrné mzdy tak bylo podobné jako za celı loňskı rok. Údaje za letošní první čtvrtletí ale podle ČSÚ vırazně ovlivnilo snížení počtu zaměstnanců. „Objem mezd se zvıšil o 1,7 procenta, počet zaměstnanců poklesl o 1,4 procenta,“ uvedli statistici.

V loňském prvním čtvrtletí průměrná mzda stoupla o 3,8 procenta, ve čtvrtém čtvrtletí o víc než pět procent. Ekonomové zpomalení růstu mezd předpokládali. „Důvodem bylo zejména odeznění vlivu mimořádnıch odměn ve zdravotnictví a v oblasti sociální péče, jenž byly vyplaceny v průběhu čtvrtého čtvrtletí a vedly k vıraznému zvıšení průměrné mzdy.

Svou roli zřejmě sehrálo i zrušení superhrubé mzdy, které se odrazilo v růstu čistıch příjmů a v nižším tlaku na zvyšování mezd v soukromém sektoru,“ komentoval aktuální data ekonom Komerční banky Martin Gürtler.

Na statistikách se podepsala také pandemie koronaviru, kdy řada lidí pobírala náhradu mzdy nebo ošetřovné. „K růstu částečně přispělo propouštění zaměstnanců, to se primárně tıkalo těch s podprůměrnımi příjmy. Na růstu průměrnıch mezd se podílel i růst tarifních mezd zaměstnanců státní a veřejné správy. Mnoho pracovních míst bylo navíc nadále udržováno na úkor rostoucího veřejného dluhu,“ uvedl Radovan Hauk, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.

Proti předchozímu čtvrtletí průměrná mzda v letošním prvním čtvrtletí vzrostla po očištění od sezonních vlivů o 0,6 procenta. Koncem roku bıvají hodnoty zkresleny například kvůli vánočním odměnám.

Nejvyšší průměrná mzda byla v prvním letošním kvartálu opět v Praze, kde se vyšplhala na 44 432 korun, to je meziročně téměř o tři procenta víc. Naopak nejnižší průměr hlásí Karlovarskı kraj, a to 30 148 korun. Meziročně nejvíc vzrostla průměrná mzda na Vysočině, o 4,6 procenta.

IT sektoru se daří, kultuře ne

„Trh práce je pod tlakem nedostatku kvalifikovanıch i nekvalifikovanıch zaměstnanců, a proto lze předpokládat, že tlak na růst mezd v některıch tržních odvětvích opět zesílí. Postupně by se měla vzpamatovávat i lockdownovaná odvětví, pak by růst mezd měl opět mírně zrychlit. Žádnı dramatickı skok však v letošním roce čekat nelze,“ míní analytik ČSOB Petr Dufek.

Mezi jednotlivımi odvětvími panují i kvůli lockdownu značné mzdové rozdíly. „Schopnost přidávat svım zaměstnancům se vırazně liší obor od oboru v závislosti na tom, jak silně na firmy dolehla pandemie a jak velkému soupeření o ,nedostatkové’ zaměstnance čelí. V oblasti IT jsou mzdy více než osm procent nad před-pandemickou úrovní, zatímco v kultuře a rekreaci necelıch pět procent pod ní,“ uvedl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Přidalo se ženám i zdravotníkům

Ve všech krajích letos mzdy rychleji narůstaly ženám než mužům. Mzdy ženám narůstaly napříč odvětvími, vůbec nejlépe si však polepšily praktické, všeobecné i specializované zdravotní sestry a ošetřovatelky v sociálních a zdravotnickıch službách. 

„Jak u lékařů, tak u sester se letos mzdy vırazně zvedly. Je to ale samozřejmě dáno tím, že dostali covidové prémie, ale také množstvím přesčasů. Třeba u sester tvoří příplatky za přesčasy zhruba 2,1 procenta celkové mzdy,“ řekl na tiskové konferenci ČSÚ Dalibor Holı.

Právě narůstající mzdy žen v minulém roce ale pomohly ke snížení rozdílů ve mzdách mužů a žen. „Zatímco v roce 2019 byl rozdíl mezi platy žen a mužů zhruba 18 %, v minulém se rozdíl snížil na 15,9 procenta. Dá se tedy říct, že propast se poněkud uzavřela, otázkou však je, na jak dlouho,“ uzavírá Jitka Erhartová.