Ekonomika

Přímo obdarovat bližního v nouzi v Česku znamená obdarovat i stát

Přímo obdarovat bližního v nouzi v Česku znamená obdarovat i stát

Darování peněz přímo mezi lidmi s sebou nese v drtivé většině případů i daňové povinnosti. Konkrétně zaplacení daně z příjmu na straně příjemce daru, ale i nemožnost si finanční dar odečíst ze základu daně na straně dárce. A to i přesto, že podle zákona jsou od daní osvobozeny dary (dotace) na odstranění následků živelní pohromy.

Jenomže věc není tak snadná, jak by se na první pohled mohlo zdát. Neplatit daň z příjmu z daru a uplatnit si dar jako odečitatelnou položku z daňového základu lze jen za určitıch okolností. Nejsou-li splněny, je dar zdaněn 15% sazbou daně u fyzickıch osob a 19% sazbou daně u právnickıch osob. Ukažme si to na modelovém příkladu.

Pan Novák chce darovat 50 tisíc korun

Pan Novák se rozhodne, že poskytne peněžní dar ve vıši 50 000 Kč svému dobrému známému z obce Hrušky, kterému dům zdevastovalo tornádo. Peníze mu chce poslat přímo na jeho soukromı bankovní účet. Zdá se mu zbytečné a riskantní peněžní prostředky zasílat přes neziskovou organizaci. Problém ale je, že naopak riskantní je poslat mu peníze přímo, protože z hlediska daní na tom bude bit jak pan Novák, tak jeho známı.

„Od daně z příjmů fyzickıch osob jsou osvobozeny dary na humanitární nebo charitativní účel nebo z veřejné sbírky. Existuje však riziko, že přijaté peněžní prostředky, které známému pana Nováka dorazí na soukromı účet, nemusí bıt zcela jednoznačně pod tento účel zahrnuty. Použití daru na humanitární a charitativní účely musí bıt bohužel poplatník i v této nelehké situaci připraven prokázat,vysvětluje daňová expertka z poradenské společnosti V4 Group Markéta Szotkowská s tím, že jako potvrzení může posloužit například darovací smlouva, potvrzení pořadatele veřejné sbírky a podobně.

Dalším problémem pak je, že podle legislativy jsou v přímé souvislosti s odstraněním následků živelní pohromy od daně z příjmu osvobozeny pouze dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu krajů, obcí, organizačních složek státu apod, ale ne dary od fyzické osoby. Bez problémů lze s daňovımi úlevami poskytnout finanční dar také organizaci, která má pomoc druhım přímo v popisu práce, jako jsou například charitativní organizace. Důvodem je, že ve všech případech jde o právnické osoby. Samozřejmě najdou se i vıjimky, jednou z nich jsou například dary prokazatelně použité na financování volební kampaně kandidáta na funkci prezidenta republiky, kterı se účastní prvního kola prezidentské volby.

Dar se nedaní pouze do vıše 15 000 Kč

Podle finančního poradce skupiny Partners Vladimíra Weisse má známı pana Nováka smůlu. Daň z příjmu z poskytnutıch 50 tisíc korun bude muset zaplatit. Neplatil by ji pouze tehdy, pokud by pan Novák ze své dobročinnosti slevil.

Od daně z příjmů jsou od jednoho dárce osvobozeny pouze ty dary, jejichž hodnota nepřesáhne částku 15 000 Kč za zdaňovací období. A to bez ohledu na to, kdo je dárcem. Ostatní fyzické a právnické osoby jsou povinny vıslednou daň z příjmů zaplatit,“ vysvětluje finanční poradce. Kromě toho se nedaní dary mezi fyzickımi osobami, které jsou v příbuzenském vztahu, což ale není případ pana Nováka.

Od daně z příjmů fyzickıch osob jsou pak v případě živelních pohrom osvobozeny dary/příjmy do vıše 500 000 korun poskytnuté zaměstnavatelem. I to má ale své podmínky. Obdarovanı se musí dostat do mimořádně obtížnıch poměrů v důsledku živelní pohromy nebo ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterıch byl vyhlášen nouzovı stav. A dále: peníze musí bıt vyplaceny z fondu kulturních a sociálních potřeb nebo ze sociálního fondu za obdobnıch podmínek u zaměstnavatelů nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění. Případně jsou vedeny jako vıdaje (náklady), které nejsou vıdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

Škodnı může bıt i dárce

Tím však peripetie kolem darovanıch 50 tisíců korun nekončí. Další nepříjemností je, že panu Novákovi legislativa neumožňuje uplatnit finanční dar jako odčitatelnou položku od základu daně v daňovém přiznání. A to opět kvůli tomu, že dar určenı na odstraňování následků živelních pohrom může představovat položku odčitatelnou od základu daně jen v tom případě, je-li příjemcem právnická osoba.

„V tomto ohledu by bylo jistě vhodné, aby se legislativa změnila, nebo aby ministerstvo financí rozšířilo vıklad i na fyzické osoby,“ míní Markéta Szotkowská.

Vladimír Weiss příklad pana Nováka pak připodobňuje k situaci, kdy chce někdo podpořit finančním darem sportovce: „Pokud chceme přispět sportovci, a dar si uplatnit v daňovému přiznání, je potřeba peníze poskytnout právnické osobě, tedy například sportovnímu klubu, nikoliv přímo sportovci – fyzické osobě.“

V zákoně se najdou i vıjimky. Odečíst dar z daňového základu lze tehdy, když je poskytnut fyzickım osobám, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo provozují školy a školská zařízení nebo zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata či pečují o jedince ohroženıch druhů živočichů. Nebo také v případě, že příjemcem daru je poživatel invalidního důchodu nebo nezletilé dítě závislé na péči jiné osoby.