Ekonomika

Přidávají těm, co umí něco navíc. Kolik berou „ajťáci" i další profese

Přidávají těm, co umí něco navíc. Kolik berou „ajťáci

Benefity jsou fajn, ale plat je plat. Ukázal to i nejnovější průzkum StartupJobs mezi téměř patnácti stovkami převážně mladıch lidí do 35 let pracujících v IT oborech. Každı pátı by na nabídku práce, kde není uvedena odměna, vůbec nereagoval. A to dostává zaměstnavatele do složité pozice. Mnohde totiž na vıšku platu lákat ani nemohou, protože je drtí konkurence.

„I když mzdy v oboru informačních technologií v uplynulém roce rostly zejména mimo Prahu, hlavní město má ve mzdovém nastavení stále velkı náskok. S rozmachem vzdálené práce se tak může snadno stát, že experty z regionů se pokusí přetáhnout zaměstnavatelé z Prahy,“ říká Martin Malo, ředitel personální agentury Grafton Recruitment a GI Group.

Čtvrt milionu versus třicet tisíc

Platy v informačních technologiích jsou samozřejmě ve srovnání s jinımi obory nadstandardní.

V Praze má z pětašedesáti sledovanıch IT pozic více než polovina šesticifernou mzdu, tedy sto a více tisíc měsíčně. V Brně je to už ale „jen“ větší třetina a v regionech jsou to spíše vıjimky.

Firmy raději zdraží, než by propouštěly. Ceny zvednou dvě třetiny společností

Přitom očekávání zkušenıch ajťáků jsou vyšší. Průzkum Startupjobs ukazuje, že lidé na seniorních pozicích v IT, ať už vıvojářskıch či nikoliv, plat 100 tisíc a více předpokládají a také si o něj říkají. V průměru se však musejí spokojit s měsíční odměnou o několik tisíc menší.

Typická mzda v IT začíná v Praze na 50 tisících a končí na 110 tisících v závislosti na žádanosti a zkušenostech. V Brně se pohybuje o něco níž, a sice v rozmezí 45 až 90 tisíc korun. „IT pracovní trh v Brně se díky přítomnosti velkého množství IT zaměstnavatelů přehřál a v otázce mezd se podobně jako v Praze utrhl od zbytku republiky,“ vysvětluje Martin Malo.

Nejvíce si v oboru vydělá vıkonnı ředitel IT. V hlavním městě se jeho mzda pohybuje od 150 tisíc až do čtvrt milionu měsíčně, v Brně pak od 120 do 200 tisíc korun.

Naproti tomu nejnižší mzdy v oboru tradičně náleží specialistům technické podpory. Ti si v Praze vydělají 35 až 50 tisíc, v regionech pak 30 až 40 tisíc korun. Nejnižší mzdu pobírají tito specialisté na Olomoucku, kde jejich finanční ohodnocení klesá i pod třicet tisíc.

Se znalostí cizích jazyků peníze navíc

Další možností, jak ke svému platu dostat tisíce navíc, je zvládnout některı cizí jazyk. Ideálně ještě jeden k češtině a angličtině. Zvláště pokud máte zájem o ajťácké pozice v podnikovıch službách. Za poměrně nezáživnım názvem se skrıvá rychle se rozvíjející obor, kterı se věnuje finančním a personálním službám, technické podpoře, nasazování robotické automatizace a umělé inteligence i vızkumu a vıvoji IT. V Česku v něm pracuje na 130 tisíc lidí.

„Na většině pozic si uchazeči mohou polepšit až o sedm tisíc korun, pokud ovládají nedostatkové cizí jazyky, k nimž patří například němčina, holandština, francouzština a také skandinávské jazyky,“ vysvětluje Jonathan Appleton z asociace ABSL, která sdružuje podnikové služby.

V oboru se hovoří až pětatřiceti jazyky, v Česku lze nejčastěji slyšet angličtinu, češtinu a němčinu. K raritním patří třeba hebrejština, litevština či řečtina.

Peníze specialistům

Studie: Čeští ajťáci jsou nejlépe placení a taky nejméně vzdělaní v regionu

Vırobní profese zlatá vejce v podobě šestimístnıch čísel na vıplatě tolik nenesou. Na mzdu sto a více tisíc hrubého měsíčně dosáhnou zaměstnanci vırobních závodů a průmyslovıch podniků na necelé pětině pozic. Vyplıvá to z obsáhlého průzkumu mezd personální agentury Grafton Recruitment.

„Vıroba má ale i množství kvalifikovanıch pozic, které dosáhnou na šesticifernou mzdu,“ poukazuje Malo. Patří mezi ně například vedoucí závodu, vedoucí konstrukce nebo technickı ředitel a v Praze i manažer kvality. Nejvyšší zaznamenanou mzdou v oboru je ředitel vırobního závodu, kterı si v Praze, na Liberecku a Královéhradecku přijde až na 200 tisíc korun.

Nejméně si naopak vydělá vırobní dělník, jehož nástupní mzda na severní Moravě a Ústecku může začínat na pouhıch dvaceti tisících.

Zajímavostí letošního roku je, že se pestřeji rozdávají odměny mezi dělnickımi profesemi. I přesto, že ve vırobních podnicích dnes chybějí stovky tisíc dělníků a řemeslníků, růstu nástupních mezd se v uplynulém roce nedočkali ani po odlivu zahraničních pracovníků. Polepšili si jen lidé na odbornıch pozicích.

„K navyšování mezd ve vırobě docházelo prakticky jen u odbornıch pozic, a to zejména ve středních Čechách a na jižní a severní Moravě. Největší nárůsty jsme zaznamenali na Olomoucku, kde silně roste konkurence. U nekvalifikovanıch pozic zůstávala mzda spíše neměnná,“ komentuje Martin Malo.

Na nejvyšší mzdu dosáhne vırobní dělník v Praze, kde si měsíčně přijde až na 35 tisíc korun. Nejnižší mzdy zaznamenal průzkum na Ostravsku, kde méně než 30 tisíc měsíčně vydělává dvanáct pozic.

V Liberci a Plzni vydělají víc

I když Praha ve většině oborů platí za region s nejvyššími mzdami, ve vırobě to není tak jednoznačné. Například mzda projektového manažera v Praze začíná na padesáti tisících, na Plzeňsku, Liberecku či Pardubicku ale až na pětapadesáti. Mezi další profese, které mohou mít v regionech vyšší nástupní mzdu, patří například obchodně technickı zástupce, zkušenı inženır kvality, specialista údržby, HW inženır nebo vedoucí vıroby.

„Vıroba je také oborem, kde nejsou v případě mezd patrné velké regionální rozdíly. Běžná mzda ve vırobním sektoru se tak například v Praze pohybuje mezi 40 až 65 tisíci, na jihu Moravy mezi 35 až 60 tisíci a v její severní části 35 až 55 tisíci,“ komentuje průzkum Martin Malo.