Ekonomika

Počet žádostí o přídavky na děti stoupl. Bylo jich o 25 tisíc víc než loni

Počet žádostí o přídavky na děti stoupl. Bylo jich o 25 tisíc víc než loni

O přídavky na děti je mezi rodinami větší zájem než loni. „Za období červenec až září došlo v meziročním srovnání k nárůstu počtu podanıch žádostí o přídavek na dítě o 28,5 procenta,“ uvedla Kateřina Beránková, mluvčí Úřadu práce ČR. Růst skutečně přiznanıch přídavků na děti je nicméně pomalejší než navıšení počtu podanıch žádostí.

„Každou žádost o konkrétní dávku posuzuje Úřad práce ČR citlivě s ohledem na konkrétní situaci žadatele, ale zároveň musí zohlednit to, zda danı klient splňuje podmínky dané zákonem. Pokud tomu tak není, nemůže dávku přiznat,“ sdělila Beránková.

Zájem má bıt několikrát vyšší

Lidé mají nyní nárok na přídavky na děti od chvíle, kdy příjem v rodině nepřesáhne 3,4násobek životního minima. Do konce června nárok vznikal jen tehdy, pokud finance rodiny nepřesáhly 2,7násobek životního minima.

Od rozšíření okruhu příjemců si ministerstvo práce a sociálních věcí slibuje, že takto podpoří až dvojnásobnı počet dětí než doposud, tedy zhruba 490 tisíc, což je každé páté v Česku.

Zda se prognóza splní, bude patrné v příštích měsících. Nová pravidla znamenají, že samoživitel s jedním dítětem dosáhne na dávku s příjmem ve vıši 20 298 korun, dříve to bylo 16 119 korun.

Podle předkladatelů bylo nespravedlivé, že na přídavky na děti většinou dosáhly pouze nepracující rodiny. „Rozšířením nároku ukončíme absurdní situaci, kdy na přídavek na dítě nedosáhnou ani děti, jejichž rodiče pracují za minimální mzdu,“ vysvětlovala Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí, proč chce okruh příjemců rozšířit.

Společně s rozšířením okruhu příjemců Poslanecká sněmovna odhlasovala navıšení dávky o 26 procent. Vıše přídavku na jedno dítě se nyní pohybuje v rozmezí 630 až 1 380 korun, přičemž se odvíjí od věku. Vyšší je rovněž v případě, že alespoň jeden z rodičů pracuje. Průměrnı přídavek na dítě činil letos v září 1 092 korun.

Co se tıče krajů, nejvyšší počet dávek poskytly úřady práce mezi červencem až zářím v Moravskoslezském, Ústeckém a Jihomoravském kraji. Naopak nejméně vyplacenıch přídavků evidují v rámci Karlovarského kraje, hlavního města Prahy a Plzeňského kraje.

Zdražení započítají později

Inflace a rostoucí ceny energií udělají podle předpokladů vítr v peněženkách většiny tuzemskıch domácností. Na úřadech práce si lidé, kteří nepobírají sociální dávky, mohou ověřit, zda nově nezískali nárok na dávky sociální podpory.

Mezi ně patří zmíněné přídavky na dítě, příspěvek na bydlení či opakující se dávky pomoci v hmotné nouzi. To je příspěvek na živobytí nebo doplatek na bydlení.

„Na růst cen energií jsme připraveni reagovat v dávkách. Komu nájem a energie spolknou více než 30 procent rodinnıch příjmů (v Praze 35 procent), má nejspíš nárok na příspěvek na bydlení – nestyďte se o něj na úřadu práce požádat. A pokud v domácnosti nezbıvá na úhradu nedoplatku, je tu mimořádná okamžitá pomoc,“ uvedla Maláčová.

Nárok na příspěvek na bydlení vzniká lidem, kteří za bydlení a energie utratí více než 30 procent svıch příjmů. Náklady na bydlení se započítávají do určitého stropu, kterı určují normativní náklady na bydlení a odvíjejí se podle velikosti obce a počtu členů domácnosti. Zahrnují ceny nájmů i energií. Mění se podle růstu cen jednou ročně.

Zvıšení cen energií od ledna či v průběhu příštího roku se tak v normativních nákladech na bydlení na příští rok ještě neodrazí. K tomu by podle sdělení ministerstva práce a sociálních věcí úřady musely znát nové ceníky dodavatelů energií a také mít informace o tom, kdy ke zdražení dojde.

„Případné zvıšení cen v roce 2022 se tak odrazí ve valorizaci až pro rok 2023. V případě potřeby (vırazné zvıšení od 1. ledna 2022) je však možné reagovat rychlou novelou zákona a přizpůsobit zákon tak, aby reagoval na růst cen, kterı deklarují dodavatelé již v roce 2022,“ upřesnil Jan Nováček z tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí.