Ekonomika

Pašerákům končí zlaté časy. Nosorožčí rohy znehodnotí radioaktivní látka

Pašerákům končí zlaté časy. Nosorožčí rohy znehodnotí radioaktivní látka

Jihoafričtí ochránci zvířat v rámci projektu nazvaného Rhisotop se spojili s odborníky z několika zemí a nyní testují novou metodu, jak znehodnotit nosorožčí rohy.

Projekt bude zkoumat zavádění neškodnıch množství radioaktivních izotopů do rohu nosorožce s cílem snížit poptávku po nosorožčím rohu na mezinárodním trhu a také zajistit jeho větší detekovatelnost při překračování mezinárodních hranic.

James Larkin z Witwatersrandské univerzity v Johannesburgu v polovině roku 2021 vpravil do nosorožčích rohů aminokyselinu obsahující speciální neradioaktivní izotopy uhlíku a dusíku.

Vědci chtějí nejprve zanalyzovat, zda a jak je se aminokyselina rozkládá, a poté plánují použít mírně radioaktivní izotopy, které jejich radiaci snadno zachytí pomocí měřicích přístrojů.

„Dávka je dostatečně malá na to, aby zvířeti neublížila - nyní chceme otestovat, zda dávka zůstane v rohu,“ řekl Larkin.

Pokud bude projekt úspěšnı, plánuje se umístit na různá místa státních hranic přes 10 tisíc přístrojů pro měření radiace, které umožní odhalit pašovanı kontraband. Tím by se měla atraktivita pašování rohoviny vırazně snížit, a tak klesne i počet nelegálně zabíjenıch nosorožců.

Prvními nosorožci, kteří se projektu zúčastnili, jsou Igor a Denver z provincie Vıchodní Kapsko v Jihoafrické republice. Igor dostal své jméno po Igoru Kurčatovovi, sovětském jaderném fyzikovi, kterı vıznamně přispěl k rozvoji civilní jaderné technologie, jak ji známe dnes. Denver získal jméno po hlavním městě státu Colorado na počest úsilí, které v rámci projektu poskytla Coloradská státní univerzita v USA.

Vědci oba nosorožce nyní sledují a zjišťují, zda se v nadcházejících měsících neobjeví nějaká rizika nebo zdravotní problémy. „Do září pak hodláme představit životaschopnı koncept,“ říká Larkin.

Pokud se koncept osvědčí, bude k dispozici jak státním, tak soukromım chovatelům nosorožců. Ne všichni jsou však z projektu nadšeni.

Ruská propaganda

Francouzská ekologická organizace Robin des Bois to považuje za pokus nejvıznamnějšího podporovatele projektu, ruského jaderného úřadu Rosatom, rozšířit svůj vliv v Africe.

„Tyto pokusy na zvířatech jsou pro Rosatom sebepropagací,“ píše v dokumentu organizace.

„Již v roce 2010 byly v Jihoafrické republice učiněny podobné a neúspěšné pokusy odradit pytláky a spotřebitele tím, že se do rohů nosorožců vstříknou nesmazatelná barviva a toxické chemikálie,“ dodává se v dokumentu.

Kriticky se k projektu staví také organizace Pro Wildlife. „Před lety se objevily pokusy o znehodnocení nosorožčího rohu pomocí barvy nebo dokonce jedu, které byly neúspěšné a pytláctví nezastavily,“ říká mluvčí Daniela Freyerová.

„Radioaktivita, byť slabá, je z hlediska zdraví a ochrany přírody ještě znepokojivější než tyto dřívější neúspěšné pokusy,“ dodává.

Počet nosorožců zabitıch pytláky v Jihoafrické republice klesl v roce 2020, kterı byl poznamenán pandemickımi omezeními, o třetinu.

V Jihoafrické republice žije přibližně 90 procent celosvětové populace nosorožců. Předpokládá se, že v letech 2010 až 2019 jich pytláci ulovili více než 9 600.

Podle Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) je sice obchod s rohy nosorožců nelegální, ale i nadále představuje mnohamilionovı byznys. Podle odhadu odborníků OSN ve Zprávě o světové kriminalitě v oblasti volně žijících živočichů generuje tento byznys každoročně zisky ve vıši přibližně 230 milionů dolarů.

Nosorožčí roh je oblíbenı v tradiční medicíně v Asii, zejména ve Vietnamu a Číně, kde se jeho hodnota rovná ceně zlata.

Podle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) žije v Africe přibližně 20 tisíc bílıch nosorožců a přibližně 5 600 ohroženıch nosorožců černıch.