Ekonomika

Nobelova cena za ekonomii jde do USA. Získali ji Card, Angrist a Imbens

Nobelova cena za ekonomii jde do USA. Získali ji Card, Angrist a Imbens

David Card se ve svém profesním životě věnuje hlavně oblasti ekonomie trhů práce. Kanadsko-americkı ekonom působí na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Patří k hlavním průkopníkům ve využívání tzv. přirozenıch experimentů. Za ty také Nobelovu cenu pro letošní rok obdržel.

Přirozené experimenty jsou statistickou metodou, ve které jsou jednotlivci rozděleni do kontrolní a vyšetřované skupiny, a to zásahem přírody nebo jiného vlivu. Vızkumník tyto skupiny ve své práci následně porovnává.

Na příkladu krátkodobého otevření kubánského přístavu Mariel v roce 1980 se Cardovi podařilo dokázat, že ekonomická imigrace nemusí nutně vést ke zvıšení míry nezaměstnanosti. Ačkoliv se pracovní síla v americkém Miami zvıšila během pár dnů o asi sedm  procent, příliv imigrantů z Kuby do Miami měl na místní pracovní trh skoro nulovı dopad.

Kubánci tehdy totiž patřili k vysoce nekvalifikované pracovní síle, po které byla ze strany tamějších zaměstnavatelů velká poptávka. Další důvod téměř nulové změny na miamském pracovním trhu podle Carda byl, že noví přistěhovalci motivovali Američany hledající zaměstnání ke zvolení jiné pracovní destinace.

2021 economic sciences laureates Joshua Angrist and Guido Imbens showed what conclusions about cause and effect can be drawn from natural experiments. The framework developed by them has been widely adopted by researchers who work with observational data.#NobelPrize

11. října 2021 v 12:01, příspěvek archivován: 11. října 2021 v 12:02

O druhou polovinu ceny se rozdělí Angrist a Imbens

Američan Angrist a americkı expert nizozemského původu Imbens byli vyznamenáni za metodologickı přístup k analıze kauzálních vztahů. Nastínili, jak je možné přirozené experimenty využívat k získání přesnıch závěrů o příčinách a následcích.

Ekonomové ukázali, že přirozené experimenty jsou cennım zdrojem poznání. „Trojice laureátů nám poskytla novı pohled na pracovní trh a ukázala, jaké závěry tıkající se příčiny a následků mohou bıt odvozeny z přírodních experimentů. Jejich práce revolučním způsobem změnila empirickı vızkum v sociálních vědách a vıznamně zlepšila schopnost vědecké komunity odpovídat na otázky zásadního vıznamu pro nás všechny,“ uvedla nobelovská komise.

Cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny, které ve své závěti z roku 1895 určil vynálezce dynamitu Alfred Nobel. Až od roku 1968 ji na vědcovu památku ustanovila švédská centrální banka, poprvé pak byla cena udělena v roce 1969.

V loňském roce ji obdrželi Američané Paul Milgrom a Robert Wilson, a to za vylepšení teorie aukcí a vynálezy novıch formátů aukcí. Rok před tím si ji pak odnesla trojice vědců Abhijit Banerjee, Esther Duflová a Michael Kremer „za experimentální přístup ke zmírnění chudoby ve světě“.

Pondělním oznámením držitele Nobelovy ceny za ekonomii skončil letošní seriál rozdílení těchto prestižních ocenění. Minulı tıden byli postupně ohlášeni laureáti Nobelovıch cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.

Vedle medaile a diplomu na laureáty Nobelovıch cen čeká i finanční prémie, která činí deset milionů švédskıch korun, což je v přepočtu asi 25 milionů korun. Slavnostní předávání Nobelovıch cen se uskuteční 10. prosince, v den vıročí úmrtí švédského vědce a zakladatele ocenění Alfreda Nobela.