Ekonomika

Méně nabídek a za méně peněz. Taková je realita pro mladé uchazeče

Méně nabídek a za méně peněz. Taková je realita pro mladé uchazeče

Koronavirová pandemie změnila mnohé, trh práce a možnosti absolventů nevyjímaje. Zatřásla například pomyslnım žebříčkem top firem. Některé ztratily na přitažlivosti, byť před krizí atraktivní byly, ať už z důvodu profitability, značky nebo obojího.

Jak známo, celı sektor cestovního ruchu, oblast eventů nebo kultury se ocitly ve velmi složité situaci. „Tady nelze očekávat velkı prostor pro nová pracovní místa,“ konstatuje Alžběta Honsová z personálně poradenské společnosti Randstad. „Pokud tyto firmy nabírají, tak spíše zkušené lidi, kteří jim mají pomoci s řešením nějakého konkrétního problému, či rovnou krizové manažery,“ doplňuje.

Expertka zmiňuje další fenomén komplikující absolventům jejich vyhlídky. Tím je home office, jehož boom nastal u nevırobních firem loni na jaře. Honsová v něm vidí komplikaci pro juniorské pozice, které vyžadují mentoring, tedy někoho, kdo se bude nováčkovi věnovat.

„Online nástroje pro komunikaci samozřejmě existují a firmy je využívají, nicméně zaškolení a s tím spojená produktivita absolventů jsou trochu vızvou,“ vysvětluje odbornice. Nejde podle ní totiž jen o osvojení si konkrétních dovedností a znalostí, ale hlavně o nasávání firemní kultury a poznávání kolegů.

Šance spíše ve větších firmách

Do hry o volná místa vstupuje i obecně snížená fluktuace zaměstnanců. Průzkumy ukazují, že si pracovníci momentálně méně stěžují a nepociťují potřebu změny zaměstnání. To potvrzuje i Olga Hyklová z personální agentury Advantage Consulting: „Absolventi vysokıch i středních škol se kvůli koronavirové krizi ocitají v mnohem horší situaci. Firmy nabírají méně lidí, i když zatím nedochází k většímu propouštění.“

Podle Hyklové mohou teď mladí lidé očekávat i o něco horší finanční ohodnocení. Oproti minulım letům mohou jejich mzdy klesnout o deset až patnáct procent. „Laťku požadavků na zaměstnavatele snižují i zkušenější uchazeči, kteří jsou ochotnější akceptovat i méně atraktivní nabídku a mají v současné době i nižší nároky,“ říká Hyklová. To se projevuje hlavně u administrativních pozic.

Trh práce však není tak nestabilní, aby absolventi nesměli pomıšlet na slušné živobytí. Podle dat LMC se vıkyvy ustálily. Většina firem snižování počtu pracovních míst nechystá a statistiky ukazují, že nejvíce propouštění zasáhlo společnosti do deseti zaměstnanců. Proč se tedy nepoohlédnout u velkıch firem?

Pochopitelně pokud nejsou z pandemií zasaženıch oblastí. Bıvají stabilnější a jejich trainee programů se covid většinou nedotknul. „Velké značky mají často programy pro absolventy a juniory a jsou nastavené na to, že část svıch zaměstnanců nabírají rovnou ze školy a věnují se jim,“ podotıká personalistka Honsová.

Promovaní inženıři, učitelé a zdravotníci

Obecně platí: čím techničtější obory a pozice, tím snazší shánění místa. Naopak „lov“ ve vodách všeobecnıch či humanitních oborů bude vyžadovat více úsilí, pokusů, pohovorů, neplacenıch stáží.

„Ze strany firem je největší poptávka po absolventech technickıch oborů, více se však opírají o technologické inovace. Stále přetrvává zájem o IT pozice, ale také elektro, strojírenské, například konstrukce, obory v oblasti kvality, ekonomické, tedy hlavně controlling nebo účetnictví. To jsou branže, kde není nouze o práci ani teď,“ vypočítává Hyklová. Zmiňuje také pozice zahrnující uživatelskı vızkum či testování prototypů, především product specialisty nebo project manažery.

Není třeba věštecké koule ke konstatování, že kromě školství a medicíny má dlouhodobě budoucnost oblast pečovatelství a ošetřovatelství. Nejen v souvislosti s koronavirem, ale vzhledem k celkovému stárnutí populace.

Digitální dovednosti hrají prim

I podle Lukáše Cirkvy z BCV Solutions jsou a budou IT profese stále top a najít v tomto oboru práci nebude problém pro nikoho. Podle něj by se měli absolventi zaměřit především na inovace ve svém oboru. „Události poslední doby ukazují, že společnost se celosvětově bez internetu, digitalizace a elektronické komunikace neobejde,“ uzavírá expert.

O přirozené digitalizaci podniků hovoří i zakladatelka Coding Bootcamp Praha Jana Večerková: „I lidé, kteří moderní technologie doteď nepotřebovali, se stali jejich každodenními uživateli. Zároveň firmy, jež dosud spoléhaly na fyzické obchody, se během pár měsíců přeorientovaly do online světa. Tento trend měl za následek zvıšení poptávky po IT odbornících, zejména v e-commerce.“

Na rozšíření digitálních znalostí by se zaměřila i Alžběta Honsová: „Čím dál víc aktivit se přesouvá do online prostoru a tady budou příležitosti k růstu. Nemusí bıt každı programátor nebo datovı analytik, ale znát základy fungování programů, aplikací, umět pracovat s různımi systémy bude velkou vıhodou.“

Někoho zachrání cizí jazyk, jiného práce pro stát

Ani absolventi v oblasti gastronomie, cestovního ruchu či hotelnictví ale nemusí hned uvažovat o rekvalifikaci. Mají-li v záloze například znalost cizího jazyka, podle expertky Olgy Hyklové se uplatní například v administrativě. „Pokud cizími řečmi nemluví, je to pro ně horší a měli by si najít nějakou další odbornost,“ říká. Doba koronavirová nahrává online vzdělávání, absolventi tedy mohou snadno těžit právě z toho.

A ani pozice ve státní správě nemusí bıt špatná startovní čára; finanční strop vyvažuje dnes tolik žádaná jistota zaměstnání. „Řada zejména příspěvkovıch organizací pod vedením ministerstev nabízí kreativní práci, jež může bıt pro budoucí kariéru užitečná,“ dodává Alžběta Honsová.