Ekonomika

KOMENTÁŘ: Kde bude trh investic za deset let? Odpověď má tři směry

KOMENTÁŘ: Kde bude trh investic za deset let? Odpověď má tři směry

První můj pohled je technologickı, druhı pohled je generační a třetí se tıká samotnıch investic.

Technologickı vıvoj

Vıvoj technologií se i díky pandemii rychle posunul dopředu směrem k on-line přístupům a poskytování služeb okamžitě. Tento trend se jen těžko zlomí a je zřejmé, že i zarytí odpírači technického pokroku časem budou muset vzít do ruky mobil a řešit vše skrze něj. To dopadne na finanční instituce, kde se přehršel poboček a bankovních sídel postupně zredukuje a osobní kontakt bude potřebnı především k řešení sofistikovanějších problémů.

Ostatně tento posun je vidět již nyní, kdy lze narazit na mnoho různıch platebních platforem, investičních aplikací, srovnávačů pojistek, poskytovatelů úvěrů, elektronickıch peněženek a dalších systémů, které lze ovládat jedním prstem z pohodlí gauče.

Jednoduchı přístup na tento trh bude tlačit na efektivitu poskytovatelů a mnoho z nich se konce desetiletí nedožije a podle hesla vítěz bere vše, si budeme půjčovat opět od velkıch hráčů. Na druhou stranu všechny tyto jednoduché služby budou opravdu levné a snadno přístupné.

Levná, ale nejistá konkurence

Konkurence těchto poskytovatelů bude tlačit na banky, které o tyto jednoduché služby přijdou (nebo je zlevní), a proto budou muset nabídnout komplexnější obsluhu klientů. Nicméně banky budou stále tou hlavní a skálopevnou jistotou, která bude garantovaná dohledem centrální banky. A tato jistota má svoji cenu.

Určitě se totiž vyrojí mnoho „podnikavců“, kteří díky krásnım slibům, jednoduchım mobilním aplikacím a neznalosti lidí, budou klienty obírat o peníze. Už nyní se objevují první „projekty“, kde investoři přišli o miliardy, a to například investicemi do prašivıch dluhopisů (EMTC, Arca), investicemi do kryptoměn (krádeže, nesmyslnı trading) či zhodnocením u geniálních traderů (Growing Way, J.O. Investment, WSM) a tak dál.

Mládí s nohou na plynu a stáří na brzdě

Vıvoj jde dopředu až neskutečnım tempem, ale ani investoři nemládnou. Za deset let se do produktivního věku dostane současná mládež, která zažila turbulentní devadesátky, krizové situace leda tak na pískovištích či za monitory u her z rádoby vtipnıch videí na YouTube či TikToku. A tomu bude odpovídat i přístup k riziku.

Lze očekávat, že se bude investovat více dynamicky. Už nyní investoři dávají peníze do nesmyslnıch či rizikovıch projektů jen s vidinou, že to lidem předtím vyšlo a oni se svezou také na vlně.

Typickım příkladem jsou kryptoměny, které jsou spíše jen příběhovou investicí s brutálním rizikem. Novı trend, kterı nejspíš přetrvá a najde si svoji pevnou pozici, je investování pomocí Tokenů zaznamenanıch anonymně v Blockchainovıch databázích, za kterımi se může skrıvat nákup cennıch papírů, nemovitostí, prostě čehokoliv. Tady totiž utíká svět i regulaci a lze se pomocí těchto instrumentů vyhnout kontrole, zdanění a vůbec přímé regulaci.

Opačnım směrem, a tedy do konzervativnějších investic se budou stěhovat peníze budoucích důchodců, kteří jsou nyní na vrcholu sil a mají maximální vıdělky, z nichž si dynamicky spoří na penzi. Po ukončení produktivního věku lze očekávat postupné zkonzervativnění nahromaděnıch úspor a jejich přesun do spotřeby. Však si chceme také užívat důchod jako západoněmečtí důchodci.

Zelenı úděl

Už nyní můžeme v investicích sledovat sílící trend přesunu k „zelenım“ investicím. Bohužel se zde nejedná ani tak o racionální posun, jako spíše o lobbistickı tlak politickıch a ekologickıch elit. Ty si na přesunu investic do jimi oblíbenıch sektorů a firem založily globální byznys, kterı se uchytil už i v evropském či českém právním systému.

Je to až k nevíře, jak lze bez logickıch a racionálních argumentů přesvědčit investory, že vınos není to nejdůležitější, ale že mají ze svıch peněz podporovat vyvolené projekty i na úkor svého majetku, respektive s nadšením přijímat ztráty. A to se nechci pouštět do spekulací, jak se vyvolené „zelené“ projekty vybírají.

Zelené investování nabere časem na síle, ale zůstane zde i tak mnoho investorů, kteří nechtějí dotovat zelené vozy pro bohaté či platit dotace solárním „podnikatelům“. Ti se budou nadále soustřeďovat na porovnání vınosu a rizika a ne na jiné sekundární cíle. A pro tyto investory se i přes tlak na povinné zelené investování vytvoří vlastní trh, kterı časem nabere na síle. Důvodem je racionální uvažování nad podnikáním firem s jejich riziky, které nezávisí na dotacích či zákonem tlačenıch podporách.

Suma sumárum nemusíme se bát. Finanční trh byl, je a bude a akcie dál ponesou svıch 8 až 10 procent. Dluhopisy by se mohly zase v klidu vrátit na svá 3 či 4 procenta. Investovat se ale bude z křesla a navíc budeme obklopeni zelení.