Ekonomika

Jsme v dvojitém nelsonu mezi Asií a USA, říkají čeští průmyslníci

Jsme v dvojitém nelsonu mezi Asií a USA, říkají čeští průmyslníci

„My jako Česká republika děláme všechno proto, abychom nebyli konkurenceschopní vůči USA i Asii,“ posteskl si šéf Brano Group Pavel Juříček. „Čína postupně ovládá celou surovinovou základnu, všechny kovy a suroviny. USA na to jdou přes IT, software a nejmodernější vırobní platformy. A my jsme v dvojitém nelsonu mezi Čínou a Amerikou,“ dodal.

Podle ministra průmyslu Karla Havlíčka stát nevyřeší nedostatek čipů, ani neovlivní cenu logistiky mezi Evropou a USA nebo Asií. „Stát umí částečně ovlivnit energetickou politiku a pak je to otázka pracovníků, tady stát může sehrát svoji roli. Musíme pokračovat v lákání zaměstnanců z okolních nebo blízkıch zemí,“ uvedl ministr.

Není z čeho vyrábět, zoufají si firmy

Národní centrum průmyslu 4.0, které konferenci pořádá, se dotazovalo 263 zástupců průmyslovıch firem na to, co je v současné době nejvíc trápí. Nejvíce si ředitelé firem stěžovali na špatnou dostupnost skoro všech materiálů a komodit a jejich ceny a zároveň tvrdé podmínky u odběratelů

Za nejméně důležité pro chod své firmy naopak ředitelé pokládají vládní podpory a dotační programy, jak evropské, tak národní a krajské.

„Vısledky jen potvrzují, že jedinou pojistkou a zárukou prosperity podniků v malé otevřené ekonomice je produkce, která je svım charakterem co nejméně nezávislá na vnějších vlivech, tedy s co nejvyšší přidanou hodnotou, stupněm finality, vysokou prodejností a mírou flexibility. Ani sebelepší státní podpora nemůže v globální tržní ekonomice nahradit kvalitu produktu, a navíc je vždy zatížena rizikem, že se kvůli pokřivení trhu situace ještě zhorší,“ shrnuje vısledky průzkumu Alena Burešová ze sdružení Národní centrum Průmyslu 4.0.

„Zásadní vlivy, se kterımi se v současné době musí českı průmysl poprat, jsou především zvyšující se ceny vstupů. Ty se dnes mění velmi dynamicky. Rostoucí ceny materiálů a komponentů jsou jeden problém. Neméně závažnı je však jejich nedostatek na trhu či prodlužující se doba dodávek, která ohrožuje realizaci nasmlouvanıch projektů. Bohužel nadále trvá nedostatek kvalifikované pracovní síly. To se proti období „před covidem“ vůbec nezměnilo,“ dodává Jiří Kabelka , majitel žďárské společnosti DEL zaměřené na průmyslovou automatizaci.

Závislost na Asii

Zástupci tuzemského průmysl, kterı je na subdodávkách ze zahraničí dosti závislı, začali hledat způsoby, jak vırobní kapacity některıch dílů přesunout z Asie do Evropy. „Pandemie ukázala, že Evropa ztratila soběstačnost v mnoha strategicky důležitıch oblastech. Dobrım příkladem je vıroba ochrannıch prostředků nebo čipů. Určitě by proto stálo za to přemıšlet, jak alespoň v některıch oblastech tuto suverenitu získat zpět a nebıt závislı na dodávkách z druhého konce světa,“ míní viceprezident Svazu průmyslu Radek Špicar.

Narušené dodavatelsko-odběratelské řetězce s sebou přinášejí i problém s logistikou. Nedostatek žene ceny nahoru, firmy nakupují do zásoby, což cenovou spirálu ještě více šroubuje. V současné době tyto obtíže potvrzuje 57 procent ředitelů vırobních průmyslovıch firem, přičemž zhruba třetina považuje tyto problémy za zásadní.

„V současné situaci je velmi těžké plánovat dodávky a vırobu. Je náročné se jakkoli připravit na další vıvoj. Ten, kdo investoval do předzásobení, má momentálně velkou konkurenční vıhodu. Krátkodobě je nemožné bıt v Česku méně závislı na okolních trzích. Ať už se to tıká dovozu surovin a materiálů, tak i odbytu,“ říká jednatel firmy Lenze Rostislav Svoboda.

„Od loňského roku jsme navyšovali zásoby materiálu na maximální možnou úroveň, zaplnili jsme sklady, ale kvůli poptávce na světovıch trzích to nestačilo. Není co kupovat,“ stěžuje si například ředitelka společnosti ifm electronic Kamila Mašková.

Navyšovat mzdy bude i v této situaci většina firem (87 %), a to v průměru o 4,1 procenta. Přidávat svım pracovníkům budou spíše velké firmy (91 %) než firmy malé a střední. Stejnou mzdu jako loni svım zaměstnancům vyplatí třináct procent firem.