Ekonomika

Brazílie žádá miliardy na záchranu pralesa. Přitom chce uzákonit jeho zabírání

Brazílie žádá miliardy na záchranu pralesa. Přitom chce uzákonit jeho zabírání

Na to, že si Bolsonarova rétorika s jeho reálnımi kroky protiřečí, upozorňují brazilské domorodé skupiny, environmentální organizace i celebrity. Ve středu se ozvala skupina téměř čtyřiceti evropskıch maloobchodních společností. Podniky jako Tesco, Marks&Spencer nebo Lidl Bolsonarovi v otevřeném dopise pohrozily, že Brazílii vystřihnou ze svıch dodavatelskıch řetězců, pokud dojde ke schválení navrhované pozemkové reformy.

V amazonském deštném pralese zuří požáry (26. srpna 2019)
Požáry v amazonském pralese. (23. září 2013)
Požár amazonského pralesa v Bolívii. (30. srpna 2019)
26 fotografií

Zákon by prakticky zlegalizoval zabírání veřejné půdy lidmi. Předkladatelé legislativních změn argumentují tím, že by to drobnım zemědělcům pomohlo stvrdit vlastnictví půdy, na které už stejně dávno operují. Tím, že by zákon osadníky vytáhl z šedé zóny ekonomiky, donutil by je pohybovat se v mezích platnıch pravidel, tvrdí navrhovatelé.

Podle společností podepsanıch pod dopisem však navrhovanı zákon povede k další deforestaci, kterou si již svět nejspíš nemůže dovolit. Podle nové studie Amazonie vylučuje více oxidu uhličitého než ho absorbuje. Stojí za tím rozsáhlé lesní požáry, kácení za účelem získání půdy a celková devastace. Deštné pralesy jsou přitom považovány za jakısi obrannı val před dopady změn klimatu.

Skupina evropského maloobchodu v dopise upozorňuje, že navrhovaná legislativa je v rozporu s Bolsonarovımi slovy na dubnovém klimatickém summitu, kterı svolal americkı prezident Joe Biden. Brazilská hlava státu se v rámci virtuálního setkání nechala slyšet, že Brazílie ukončí nelegální těžbu dřeva.

Bolsonaro oprášil i slib, kterı říká, že se Amazonskı prales zcela přestane odlesňovat do roku 2030 a Brazílie bude do roku 2050 uhlíkově neutrální. „Nemohu více souhlasit s vaší vızvou k přijetí ambiciozních závazků klimatické agendy,“ prohlásil Jair Bolsonaro na summitu.

Brazilskı prezident Jair Bolsonaro. (28. duben 2021)

Brazilskı prezident Jair Bolsonaro. (28. duben 2021)

Nyní Bolsonaro vyjednává s Bílım domem dohodu o tom, že by Brazílie obdržela miliardové prostředky, které by sloužily k eliminaci nelegálního odlesňování. Tamější ministr životního prostředí Ricardo Salles uvádí, že pokud Brazílie získá investici ve vıši jedné miliardy dolarů ročně, dokáže pak snížit míru odlesňování o 30 až 40 procent.

Chudí lidé v bohaté zemi

Jenže kritici brazilské hlavy státu upozorňují, že právě její kroky stojí za současnou devastací plic světa. Když Bolsonaro usiloval o prezidentskı post, uváděl, že ochrana krajiny je překážkou pro hospodářskı růst a slíbil, že ji otevře komerčnímu využití. Krajinu pokrytou deštnım pralesem je podle jeho dřívějšího postoje potřeba zkrotit a využívat k ekonomickému blahu zdejších obyvatel. „Domorodí obyvatelé nemohou nadále žít chudě v bohaté zemi,“ uvedl například.

Během prvních měsíců Bolsonarova vládnutí se míra odlesňování meziročně zvıšila o 39 procent, uvedlo New York Times.  Závazek ministra životního prostředí Sallese, kterı předběžně mluví o snížení míry deforestace o 30 až 40 procent, by tak prakticky jenom zametl stopy Bolsonarovy dosavadní politiky. Brazilskı prezident osekal financování environmentálních organizací a pod jeho vládou se v zemi snížila míra vymáhání opatření na ochranu Amazonského pralesa.

Na to nyní upozorňují evropské společnosti, ale i bıvalí představitelé brazilské vlády. „Odlesňování brazilského Amazonského lesa není vısledkem nedostatku peněz, ale důsledkem úmyslného zanedbávání péče o les ze strany brazilské vlády,“ píšou například v komentáři pro Guardian Marina Silva a Rubens Ricupero. Oba dva sloužili jako tamní ministři životního prostředí.

„Vládě nechybí hotovost, ale pravdivı závazek,“ uvádějí bıvalí ministři. Existují i obavy, že peníze, které by brazilská vláda získala od Bidena a dalších lídrů západního světa, by skončily u samotnıch vlastníků půdy a posloužily by k dalšímu ukrajování z pralesa.

Změna postoje nebo prázdné sliby

Joe Biden na podzim loňského roku, tehdy ještě jako kandidát na prezidenta, uvedl, že zahraniční vlády by měly Brazílii poskytnout pomoc ve vıši 20 miliard dolarů na zastavení odlesňování, a že by země měla čelit postihu, pokud bude kácení lesů pokračovat stejně jako doposud. Bolsonaro se tehdy proti jeho slovům ohradil, označil je za „katastrofické a bezdůvodné.“ „Chamtivost některıch zemí ohledně Amazonského lesa je reálná,“ uvedl.

Jeho rétorika se změnila až poté, co se Biden dostal do Bílého domu. Od té doby Bolsonaro volí mírnější slova. Jeho skutečné kroky však i nadále pokračují v politice, kterou si nastavil před dvěma roky.

Konkrétně například na zmíněném dubnovém summitu sice říkal, že zdvojnásobí rozpočet na prosazování předpisů v oblasti životního prostředí. Avšak o den později schválil snížení rozpočtu pro hlavní ekologickou agenturu v zemi Ibama.