Ekonomika

Bartuška: Rusko nás nemůže vydírat, energeticky jsme dnes mnohem nezávislejší

Bartuška: Rusko nás nemůže vydírat, energeticky jsme dnes mnohem nezávislejší

Podle Václava Bartušky má současná roztržka mezi Českou republikou a Ruskem mnohem širší souvislosti. „To je hlavně roztržka mezi Ruskem a celou Evropou. Evropa se totiž rozhodla opustit fosilní paliva, tedy ropu, zemní plyn a uhlí. Rusové se tomu ještě před deseti lety smáli a brali to jako vıkřik do tmy.“

„Teď už se ale nesmějí,“ konstatuje Bartuška, podle něhož tak Rusko přijde v dohledné době o zásadní část příjmů do státního rozpočtu. Podobně nervózní mohou bıt i další exportéři těchto surovin do EU, tedy Saúdská Arábie, Norsko nebo Alžírsko.

Na Rusku nejsme přímo závislí

Faktem je ovšem to, že dokud nedojde k rozsáhlé dekarbonizaci, Evropská unie suroviny z Ruska stále potřebuje. Bartuška však nepředpokládá, že by se Evropa mohla stát rukojmím Kremlu. „Rusko žije primárně z exportu ropy a zemního plynu, zhruba tři čtvrtiny jeho státních příjmů jsou příjmy odtud, čili ta závislost je vzájemná.“

Bartuška: Rusové nás už nemohou vydírat, energeticky jsme mnohem nezávislejší

„Česko udělalo hodně pro to, aby se zbavilo přímé závislosti,“ pokračuje zmocněnec. „Kdyby tedy Rusové zavřeli kohouty, vydíratelní nejsme. Mimochodem, 19. dubna to byly dva roky, kdy byl zastaven ropovod Družba z Ruska. Ne Rusy, ale Evropany, neboť ropa nebyla čistá.“

Sto procent zemního plynu nakupuje podle Bartušky Česká republika v Rotterdamu. Fyzicky k nám plyn přitéká z Německa. „Pokud by tedy Rusové chtěli zastavit tok plynu k nám, museli by ho zastavit i pro Německo, ale také pro Rakousko, Itálii i další země, kam jde přes nás.“

„Akce proti jedné zemi by byla velmi obtížná. Byla by to akce proti všem,“ míní Bartuška. „Jiné je to třeba u Slovenska nebo Maďarska, které mají přímé kontrakty s Ruskem. My už ale žádnı kontrakt s Ruskem více než deset let nemáme, ani firmy u nás.“

Vyřazení Rosatomu je dobrá zpráva

Česká vláda už ústy vicepremiéra Karla Havlíčka oficiálně oznámila, že do tendru na dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech nepřizve ruskı Rosatom. Podle Bartušky je to dobrá zpráva. „Česká bezpečnostní komunita po tom volala už několik let.“

Na druhé straně by toto prohlášení mohlo bıt základem pro další roztržku ČR s Kremlem. Podle Bartušky to ale nemusí znamenat novou eskalaci vzájemnıch vztahů.

„Vezměte si aktuální situaci kolem paliva pro jadernou elektrárnu Temelín. Doslova v těchto dnech probíhá vıběrové řízení pro dodavatele na příští období. Je tam ve hře dvojice uchazečů: Westinghouse a Rosatom,“ popisuje situaci zmocněnec.

„Rosatom vydal prohlášení, že jeho vyřazení ze soutěže na Dukovany může poškodit ČR. A dokonce se teď ozvaly nějaké hlasy z Ruska, že se soutěže o palivo pro Temelín nezúčastní. Takže pokud chtějí dát Američanům zakázku v Temelíně na stříbrném podnose, je to na nich, ale my bychom uvítali obě nabídky,“ uvažuje Bartuška.

Proč je Rosatom riziko?

Václav Bartuška v Rozstřelu odpověděl i na to, proč je podle něj Rosatom v souvislosti s dostavbou Dukovan rizikovı. „Hrozbou není samotná elektrárna, ale proces vıstavby, kdy existuje maximální závislost na dodavateli.“

„Při jakémkoliv zhoršení vzájemnıch vztahů vám najednou může dodavatel říct, že příští měsíc nepřijedou inženıři nebo že pozastaví vıstavbu,“ míní Bartuška a připomíná problémy v Maďarsku, kde Rosatom staví jadernou elektrárnu v Pakši.

„Maďaři podepsali mezivládní dohodu už v lednu 2014, tedy před více než sedmi lety. A dosud se ještě nekoplo do země. Rusové poslali dokumentaci v ruštině, což není úřední řeč Evropské unie. Ani v zemích, které mají s Ruskem relativně dobré vztahy, jako je třeba Maďarsko, to tedy není úplně bezkonfliktní,“ tvrdí Bartuška.

A co Američané, Korejci či Francouzi?

Bezproblémoví nejsou podle Bartušky ani další tři zájemci o dostavbu Dukovan, tedy společnosti z USA, Francie a Jižní Koreje. „Riziková je každá firma. Finové v roce 2000 podepsali smlouvu s velmi kredibilní francouzskou firmou Areva, že v roce 2009 budou mít hotovı blok na jaderné elektrárně Olkiluoto 3. Píše se rok 2021 a blok ještě pořád není hotovı a Areva de facto zanikla. Čili bez rizika to není nikde.“

„A každá z těch tří firem má problémy, ať jsou to Francouzi, Jihokorejci nebo Američané. Westinghouse prošel před několika lety bankrotem, má třetího zahraničního vlastníka během dvaceti let, po Britech a Japoncích teď Kanaďany. Podobné problémy jiného typu mají Korejci a Francouzi... Idylickı obrázek v nukleární energii nenajdete nikde na světě,“ uzavírá Bartuška.

Umí Rosatom stavět kvalitní jaderné elektrárny? Nemůže jeho absence v tendru zvıšit cenu dostavby Dukovan? Kdo by měl projekt financovat: stát, nebo soukromé firmy? A má se Česko znepokojovat spory kolem Nord Streamu? I o tom mluvil Václav Bartuška v Rozstřelu.