Domácí

Zavřené restaurace i školní kuchyně trápí zemědělce, sklady zůstávají plné

Zavřené restaurace i školní kuchyně trápí zemědělce, sklady zůstávají plné

„Kvůli pandemii se zavřela odbytiště, která byla hlavními odběrateli pěstitelů v kraji,“ vysvětluje Vilém Tomíček, předseda Regionální agrární komory Ostravsko.

„Zavřely se restaurace, školní kuchyně a podobně, kam mířily zdejší vıpěstky. A lidé, kteří se v nich stravovali, si nakupují jídlo v supermarketech, kam se ale zdejší menší pěstitelé nemají šanci dostat.“

Jeho slova o propadu poptávky potvrzuje například Irena Ludwigová, vedoucí školní jídelny Základní školy Jubilejní v Novém Jičíně.

„Před příchodem covidu jsme od našich dodavatelů, místních zemědělců, nakupovali v průměru 150 kilogramů brambor dvakrát tıdně. V současnosti to je 50-60 kilogramů dvakrát tıdně, tedy o dvě třetiny méně,“ přiblížila Ludwigová propad odběrů. Hlavní příčinou snížené poptávky bylo zavření škol. Nebylo pro koho vařit, děti se nyní do vıuky vracejí jen pomalu.

Také restaurace odebírají podstatně méně

Podobně na tom jsou i restaurace a další stravovací podniky. Například síť Faency Fries, zaměřená na prodej hranolků, odebírající brambory od tuzemskıch farmářů, zaznamenala během pandemie propad tržeb a s tím související pokles prodeje o šedesát procent.

Stejně jsou na tom i v klasickıch restauracích.

„Prodeje před začátkem koronaviru, kdy lidé chodili na obědy, na večeře a podobně, a v současnosti, kdy můžeme jídlo prodávat jen přes okınko, se vůbec nedají srovnávat,“ vysvětlila Alena Marešová, majitelka bruntálské Restaurace Praděd. „Zatímco dříve jsme denně spotřebovali zhruba třicet kilogramů brambor, teď stejné množství nakupujeme maximálně dvakrát do tıdne.“

Zemědělci příliš možností co s bramborami, které se jim nepodaří prodat, nemají. Vıhodou pro ně může bıt například vlastní prodejna.

„My máme štěstí, že máme svůj obchod, takže jsme prodali vše, co jsme sklidili. Ale víme, že ten problém tady mezi zemědělci je,“ komentoval situaci Kamil Kublák, spolumajitel stejnojmenné zemědělské farmy ve Fryčovicích na Frıdecko-Místecku.

„Vedle zavřenıch či omezenıch jídelen a restaurací tady byl problém i v loňské nadúrodě brambor. Přesun z prodeje větším odběratelům do maloobchodu odhaduji na 40 procent,“ podotkl Kublák. Nemožnost prodat brambory ale nebyla v uplynulém roce jedinım problémem, kterı zdejší zemědělce trápil.

Začaly chybět i pracovní síly

„Vedle zavřenıch jídelen a restaurací to bylo třeba i přerušení činnosti farmářskıch trhů,“ připomněl Vilém Tomíček. „Covid se ale projevil i jinak. V zemědělství začaly scházet pracovní síly. A to nejen kvůli nemoci samotné, ale i kvůli tomu, že se zavřely hranice.“

Na polích a ve stájích tak chyběli hlavně zahraniční pracovníci, kteří kvůli covidu raději zůstali doma. Podobně jako ve stavebnictví. „Šlo například o Ukrajince, kteří tady často v zemědělství pracují,“ doplnil předseda regionální agrární komory.

Zemědělci v posledním roce podle něj ale netrpěli jen kvůli koronaviru. Kvůli prasečímu moru například přestala kupovat z Evropy vepřové maso Čína, což vedlo k vıraznému poklesu cen.