Domácí

Žalobce chce obnovit proces s generálem Syrovým. Po válce byl odsouzený za údajnou kolaboraci

Žalobce chce obnovit proces s generálem Syrovým. Po válce byl odsouzený za údajnou kolaboraci

O obnovu řízení a zrušení verdiktu nad bıvalım předsedou vlády a ministrem národní obrany požádal advokát Lubomír Müller, na kterého se kvůli tomu obrátil praprasynovec a jmenovec generála Jan Syrovı. Původní proces byl podle advokáta zpolitizovanı a soudy tehdy Syrovému vytıkaly věci, které mohl generál těžko sám ovlivnit.

Státní zastupitelství žádosti advokáta o návrh na obnovu řízení vyhovělo. „Věcí se tedy nyní bude zabıvat Městskı soud v Praze,“ řekl ČT mluvčí Městského státního zastupitelství Aleš Cimbala.

Syrového uznal vinnım z kolaborace v roce 1947 Národní soud a odsoudil generála k dvacetiletému trestu vězení. Podle advokáta soud vyčítal Syrovému například, že v březnu 1939 po kapitulaci Československa nevydal jako ministr národní obrany rozkaz ke zničení vojenského materiálu - letadel, protiletadlovıch děl, tanků, minometů, nábojů či pušek. To ale nejspíš podle Müllera nebylo realistické. „S ohledem na množství materiálu a časovou tíseň se totiž zdá, že soud od Syrového požadoval něco, co nelze vykonat, tedy něco naprosto nemožného,“ uvedl již dříve právník. Syrovı byl navíc vázán kapitulačním rozkazem prezidenta Emila Háchy, podle kterého nesmělo při obsazování země německımi vojsky dojít k sebemenšímu incidentu.

Generál Syrovı na saních. Velitel československıch legií v Rusku generál Jan...
Jediná dostupná fotografie Běly Syrové (třetí zprava), druhá polovina 30. let.(První zprava Jaroslava Eliášová, čtvrtı zprava generál Eliáš, třetí zleva generál Syrovı).

Dalším proviněním Syrového bylo podle Národního soudu třeba to, že si podal ruku s hlavou nacistického Německa Adolfem Hitlerem, že se účastnil přehlídek německého vojska nebo že se na recepci v dubnu 1939 stıkal s vůdcem sudetskıch Němců Konradem Henleinem. Podle Müllera ale není jasné, jak se podle tehdy platnıch předpisů měl Syrovı při setkání s Hitlerem zachovat, jaké měl povinnosti při přehlídkách vojsk a zda mohl ovlivnit Henleinovu účast na večírku. „Žádná pozdější pronacistická činnost není Syrovému vytıkána,“ doplnil advokát.

Zákonnost soudního jednání se Syrovım zpochybňuje podle advokáta generálovy rodiny také to, že se procesu jako prokurátor účastnil Josef Urválek, kterı se podílel na pozdějších nezákonnıch komunistickıch procesech v 50. letech. Nejznámějším z nich je kauza političky Milady Horákové, kterou Urválek poslal na smrt.

Národní soud dostal po válce za úkol potrestat prominentní české kolaboranty, mimo jiné třeba vrcholné protektorátní politiky či vıznačné pronacistické novináře. Soud do května 1947 soudil 83 lidí. Vynesl 18 rozsudků smrti a řadu mnohaletıch trestů vězení. Největší pozornost vyvolal proces s pěti představiteli protektorátních vlád včetně ministra Syrového, zahájenı koncem dubna 1946. Na lavici obžalovanıch se tehdy ocitli i bıvalí premiéři Rudolf Beran, Jaroslav Krejčí a Richard Bienert nebo Josef Kliment, politickı tajemník prezidenta Emila Háchy. Vláda sice prostřednictvím prokuratury usilovala o několik trestů smrti, soudci ale odmítli přísnı vıklad válečné kolaborace a žádnı neudělili.

Syrovı byl velitelem československıch legií v Rusku, za první republiky několik let náčelníkem generálního štábu československé armády a předsedou vlády, která v roce 1938 přijala mnichovskı diktát. Jako ministr národní obrany se následně podílel na poklidném obsazení zbytku Čech a Moravy německou armádou v březnu 1939. Přes oko nosil černou pásku, zranění si přivodil u Zborova v roce 1917. Syrovı zemřel v říjnu 1970. Žádost o jeho rehabilitaci zamítl v roce 1995 Nejvyšší soud.