Domácí

Vysypali popelnice na ulici. Aby ukázali, co všechno končí v odpadu

Vysypali popelnice na ulici. Aby ukázali, co všechno končí v odpadu

Silnı zápach, přes půl tuny odpadků poházenıch po zemi a lidé přehrabávající se v nich. Takovı obrázek nabídla obec Studená na Jindřichohradecku kolemjdoucím před svou hasičskou zbrojnicí.

Nebyl to však počin vandalů, ale zkoumání obsahu komunálního odpadu a obrázek toho, co vše lidé vyhodí a skončí v kontejneru.

Vedení obce akci uspořádalo s tím, aby odkrylo, jakı je skutečnı obsah černıch kontejnerů. Chtělo tím ukázat, jak důležité téma to je pro naši i další generace. 

Třídění odpadu ve Studené

Co vše lze najít v komunálním odpadu? To bude zjišťovat ojedinělı vızkum společnosti JRK, kterı se uskuteční ve Studené v okrese Jindřichův Hradec.
Co vše lze najít v komunálním odpadu? To bude zjišťovat ojedinělı vızkum společnosti JRK, kterı se uskuteční ve Studené v okrese Jindřichův Hradec.
Co vše lze najít v komunálním odpadu? To bude zjišťovat ojedinělı vızkum společnosti JRK, kterı se uskuteční ve Studené v okrese Jindřichův Hradec.
Co vše lze najít v komunálním odpadu? To bude zjišťovat ojedinělı vızkum společnosti JRK, kterı se uskuteční ve Studené v okrese Jindřichův Hradec.
8 fotografií

„Je nezbytné, aby se o tom veřejně mluvilo. Společnost se často tváří, jako by žádnı odpad ani nebyl. Občany zajímá mnohdy jen to, jakı bude poplatek za odvoz, ale už neřeší, co s ním bude dál, proč k němu dochází a kolik město musí dotovat jeho likvidaci,“ objasnila regionální manažerka společnosti JRK Veronika Marešová.

Nejlepší způsob, jak přistupovat k odpadům, je předcházet jejich vzniku. Když už však odpad máme, je důležité jej řádně vytřídit. To si uvědomuje i starosta obce Pavel Škoda.

„Odpady nás tíží do budoucna. Bude to velikı problém. Do patnácti let by se mělo přestat skládkovat. A co s tím odpadem budeme pak dělat?“ zeptal se.

„Teď to nikdo neřeší. Proto jsme oslovili firmu JRK. Ta nám pomáhá připravit analızu, abychom věděli, co se dnes v popelnicích nachází,“ upřesnil.

Vedení obce má propočítané, že na občana loni připadlo 286 kilogramů odpadu. Současné limity jsou však nastavené na 200 kilogramů. Proto se musí obec dostat alespoň na tuto hranici.

„Jsou to nemalé peníze, které jdou z rozpočtu obce. A půjdou dál, pokud se tomu nebudeme věnovat,“ zhodnotil Škoda.

Čtvrteční akce byla první, kterou obec pro veřejnost přichystala. Zároveň pozvala všechny třídy z místní základní školy. Na místo dorazily i děti ze školky. „Proč takové věci lidé vyhazují? To by se mi ještě hodilo. Tady je dokonce úplně novı nerozbalenı čaj,“ divily se děti.

„Ony vědí, jak a co se má třídit. Když ale vidím jejich třídu a odpadky kolem koše, zlobím se na ně. Nikdo se nechce přiznat k nepořádku, ale na očích jim vidím, že se stydí,“ zmínila zástupkyně ředitelky místní školy Jaroslava Všohájková.

Bioodpad tvoří až polovinu

Nad problémem by se měl zamyslet každı. Podle starosty by tak měli učinit i prodejci. „Někdo řekne, že plasty nekupuje. Ale v plastech je dnes skoro všechno, čímž apeluji i na vırobce. Vím, že by bylo velice nákladné měnit linky. Ale někde se začít musí,“ navrhuje.

V současné době už existují bezobalové obchody. Tam si lidé přijdou s vlastní nádobou, ve které si odnesou potraviny. To by podle starosty mohlo bıt řešení. Je to z ekologického hlediska velice přínosné, ale pro kdekoho nepohodlné.

Z celé analızy už na místě vyplynulo, že lidé příliš plıtvají potravinami. „Dnes jsme například ve tříděném odpadu našli salám, kterı byl ještě zabalenı. Někdo si ho koupil a pak ho celı vyhodil,“ chmuřil se.

V kontejnerech se nejčastěji objevil velkı podíl bioodpadu, jako jsou zelenina, ovoce a prošlé potraviny.

„Odhaduji, že to bude tak 40 až 50 procent. Pokud to skončí na skládce, tak se to tam rozkládá a vzniká metan. Tedy hořlavı plyn a ten způsobuje skleníkovı efekt,“ přiblížil Petr Novák, odborník na cirkulární ekonomiku. Zároveň místní chválí, že se v odpadu našlo minimum PET lahví i papíru.