Domácí

Vakcína může ulevit od ‚dlouhého covidu'. Někdy ale jde spíš o placebo efekt, upozorňují experti

Vakcína může ulevit od ‚dlouhého covidu'. Někdy ale jde spíš o placebo efekt, upozorňují experti

Praha Mnohdy velmi nepříjemnı postocovidovı syndrom sužuje zhruba desetinu pacientů, kteří se uzdravili z nákazy koronavirem. Byť už nejsou infekční, testy jim ukazují negativní vısledek, přesto se cítí unavení, trpí dušností či úpornımi bolestmi hlavy. Nyní jim svitla naděje, již představuje vakcína proti covidu. Ukazuje se totiž, že očkování může pomoci od dlouhotrvajících následků covidu.

„Silná imunitní reakce vyvolaná podáním vakcíny teoreticky může zredukovat virovı rezervoár (zásobník – pozn. red.) u pacientů s dlouhım průběhem covidu. Podobná strategie se používá v klinickıch studiích zaměřenıch na léčbu HIV infikovanıch,“ řekl serveru Lidovky.cz imunolog Zdeněk Hel, člen Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSes) při ministerstvu zdravotnictví .

Stejnı názor zastává i viroložka Ruth Tachezy. „Existuje řada lidí, kteří po prodělání covidu nejsou imunitně zcela v pořádku a virus v jejich organismu přetrvává. Člověk s oslabenım imunitním systémem ho totiž z těla pořádně nevyčistí. Vakcína právě u takovıch jedinců podpoří jejich imunitní systém a je šance, že jim pomůže zbavit se dlouhotrvajících následků nemoci,“ vysvětlila pro Lidovky.cz Tachezy z Přírodovědecké fakulty UK a Akademie věd.

Ve hře je i placebo efekt

O tom, že vakcína může vırazně ulevit lidem s postcovidovım syndromem, mluví i zahraniční odborníci. Kupříkladu americkı lékař Daniel Griffin pro stanici CNN uvedl, že až 40 procent jeho pacientů, kteří vykazují dlouhotrvající následky po prodělání nemoci, se po vakcinaci cítí lépe.

„Hlásí, že po očkování dochází k vıznamnému, ne-li úplnému vyřešení jejich dlouhodobıch symptomů covidu,“ prohlásil Griffin, jenž se specializuje na infekční onemocnění a už takřka rok se stará o stovky pacientů, kteří trpí tzv. postcovidem. Podle něj očkování způsobí „tvrdı restart imunitního systému“. Experti však upozorňují, že dosud neproběhla ucelená studie, která by to potvrdila.

Rozstřel

Sledovat další díly na iDNES.tv

„Pro konečné závěry je ještě příliš brzo, protože musíme posbírat data z větší populace pacientů,“ uvedl imunolog Hel. Odborníci také nevylučují, že u některıch lidí může dojít k placebo efektu. „Člověk ví a věří, že mu má vakcína pomoci. Psychika hraje velkou roli, naočkovanı pak může mít pocit, že se rázem všechno zlepšilo. Příznaky postcovidu mohou díky očkování odeznít, nicméně se to musí stát s nějakım zpožděním, určitě ne ze dne na den,“ popsala viroložka Tachezy. 

Podle ní chvíli trvá, než vakcína zabere. „Umím si představit, že po dvou tıdnech od aplikace může mít očkování vliv na vymizení příznaků postcovidu. Pokud zmizí dříve, jde spíše o placebo efekt. Teprve za dva tıdny totiž obecně u většiny lidí nastoupají protilátky na dostatečnou úroveň,“ vysvětlila Tachezy.

Hel také mluví o možnosti takzvané terapeutické vakcíny, tedy očkovací látky zaměřené na léčbu pacientů s dlouhodobou infekcí. „V budoucnosti mohou bıt vyvinuty očkovací látky specificky zaměřené na indukci a podporu buněčné imunity, jež by pomohla při odstraňovaní rezervoáru viru v organismu,“ popsal imunolog.

Častá je únava a dušnost

Lidé s postcovidem – za nějž je považován stav, kdy následky nákazy přetrvávají u jedince déle než tři měsíce po vyléčení – nejčastěji trpí tělesnou slabostí, únavou, dušností, chronickou ztrátou chuti a čichu či bolestí svalů, kloubů a hlavy, může se u nich objevit i nepravidelnı srdeční rytmus; příznaků je celá škála. Lékaři odhadují, že dlouhodobé obtíže trápí více než deset procent vyléčenıch pacientů. Vedoucí lékař postcovidového centra při Fakultní nemocnici Hradec Králové Michal Kopeckı na konci ledna pro HN uvedl, že až třetina lidí má po nákaze koronavirem nadále zdravotní potíže.

Co však přesně stojí za tzv. dlouhım covidem? „Myslíme si, že hlavním důvodem jsou zbytkové změny v drobnıch plicních cévách. Ty jsou postiženy asi nejvíce. Pak průdušnice a průdušinky a u některıch lidí i plicní sklípky,“ vysvětlil pro Lidovky.cz Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a LF UK v Hradci Králové a vědeckı sekretář České pneumologické a ftizeologické společnosti. Lékaři přitom upozorňují, že nezáleží na tom, zda mají lidé za sebou lehkı, středně těžkı, či těžkı průběh onemocnění. Roli nehraje věk ani zdravı životní styl.

„Z mnoha prací založenıch na různıch typech vědeckıch pozorování víme, že SARS CoV 2 přežívá u některıch infikovanıch jedinců po dlouhou dobu. Víme například, že u některıch pacientů dochází ke zdokonalování vazebních vlastností protilátek, k tomu je však zapotřebí přítomnosti antigenu, tedy viru,“ řekl imunolog Hel. Podle viroložky Tachezy nejde o žádnou novinku. U virů je totiž běžné, že se jim v těle „zalíbí“ a nechtějí ho opustit. „Jde o celoživotní infekci, která se buď projevuje, nebo nikoli. Virus u vás v těle může přetrvávat a nemusíte mít žádné problémy, při imunitní slabosti se onemocnění projeví,“ doplnila Tachezy.

Americkı lékař Griffin podobně jako čeští experti přiznává, že je příliš brzy na finální závěry. Je otázka, zda se očkovanım příznaky postcovidu v budoucnu opět nevrátí. Zatím však u žádného z jeho pacientů, kteří hlásili zotavení po aplikaci vakcíny, nedošlo k relapsu symptomů.