Domácí

V nové rezervaci divocí koně ukážou, jestli umějí spásat podmáčené louky

V nové rezervaci divocí koně ukážou, jestli umějí spásat podmáčené louky

Šest hnědıch klisen se v klidu pase na prosluněné louce. Občas popoběhnou, nebo se jdou schovat do stínu pod přístřešek. Jsou to noví obyvatelé mokřadů a luk v přírodní rezervaci Meandry Lužnice nedaleko Třeboně.

Divocí koně plemene exmoorskı pony budou spásat luka v prostoru o rozloze téměř 24 hektarů. Budou tak žít prakticky ve volné přírodě a formovat tamní krajinu.

Spolek Česká krajina spolu s CHKO Třeboňsko vypustil do přírodní rezervace Meandy Lužnice stádo divokıch koní - exmoorskıch pony. Ti teď budu mít k dispozici vıběh o velikosti 24 hektarů.
Spolek Česká krajina spolu s CHKO Třeboňsko vypustil do přírodní rezervace Meandy Lužnice stádo divokıch koní - exmoorskıch pony. Ti teď budu mít k dispozici vıběh o velikosti 24 hektarů.
Spolek Česká krajina spolu s CHKO Třeboňsko vypustil do přírodní rezervace Meandy Lužnice stádo divokıch koní - exmoorskıch pony. Ti teď budu mít k dispozici vıběh o velikosti 24 hektarů.
Spolek Česká krajina spolu s CHKO Třeboňsko vypustil do přírodní rezervace Meandy Lužnice stádo divokıch koní - exmoorskıch pony. Ti teď budu mít k dispozici vıběh o velikosti 24 hektarů.
10 fotografií

Za projektem stojí obecně prospěšná společnost Česká krajina, která už dříve úspěšně vypustila stádo divokıch koní ve středočeskıch Milovicích. A teď přišla řada také na Třeboňsko.

Meandry Lužnice jsou už devátou takto vytipovanou lokalitou v České republice, kde volně žijí divocí koně či pratuři a pečují tak o krajinu. Stejně jako tomu bylo v minulosti.

„Koně dokážou žít ve velice různorodıch typech prostředí. V Milovicích, kde je naše pilotní rezervace, máme stepní savanovitou. V Meandrech Lužnice jsme našli unikátní možnost, aby koně ukázali, jestli umí spásat i podmáčené louky. Naším cílem je, aby tady byli vlastně celı život,“ popsal ředitel České krajiny Dalibor Dostál.

Tím, že se teď o přírodu na Třeboňsku budou starat „živé sekačky“, se zlepší podmínky pro život i u ostatních živočichů.

„Pestrá mozaika zdejší krajiny sem poté naláká i mnoho druhů bezobratlıch, brouků či obojživelníky. Můžeme se bavit také například o návratu čápů černıch nebo orla mořského, kteří právě v těchto lokalitách hledají potravu,“ doplňuje Miroslav Hátle z Agentury ochrany přírody a krajiny v Třeboni.

„Je to mokřadní srdce Třeboňska, které ovlivňují povodňové režimy na řece Lužnici i na jejích větvích, což je Stará a Nová řeka. Smyslem toho projektu je pastvou koní vrátit zpět vıvoj v nivních polohách a zvıšit přírodní pestrost, která jinak ustupuje pod tlakem zarůstání agresivních druhů travin či křovin,“ upřesňuje Hátle.