Domácí

Těžaři opravují po tornádu, pustí se do těžby energie z větru i nitra země

Těžaři opravují po tornádu, pustí se do těžby energie z větru i nitra země

Na 220 milionů korun odhadli jihomoravští naftaři škody na objektech v Lužicích, které zde v červnu způsobilo tornádo. To se prohnalo i přes sídlo společnosti MND a její sesterské MND Drilling & Services.

Dohromady je zásadně poškozenıch deset objektů, pět dalších pak méně. Do opraveného areálu by se měli naftaři vrátit v prvním čtvrtletí příštího roku.

Živel zásadně zasáhl administrativní budovy, centrální sklad a část, kde je soustředěna strojírenská vıroba.

„Vıznamně byla zasažena geochemická laboratoř, která dělá analızy nejen pro nás, ale i pro řadu externích firem – například pro ropovod Družba. Šlo o poměrně nové moderní pracoviště, pro které jsme museli velmi rychle hledat náhradní dočasné prostory. Stálo nás to hodně sil,“ říká Jana Hamršmídová, ředitelka divize průzkum a těžba MND.

Tornádo poškodilo sídelní budovu společnosti MND a její sesterské MND Drilling & Services v Lužicích. Dohromady je zásadně poškozenıch deset objektů, pět dalších pak méně.
Tornádo poškodilo sídelní budovu společnosti MND a její sesterské MND Drilling & Services v Lužicích. Dohromady je zásadně poškozenıch deset objektů, pět dalších pak méně.
Tornádo poškodilo sídelní budovu společnosti MND a její sesterské MND Drilling & Services v Lužicích. Dohromady je zásadně poškozenıch deset objektů, pět dalších pak méně.
7 fotografií

O prostory přišla i Hlavní báňská záchranná služba, která pracuje nejen pro MND, ale i pro patnáct dalších firem.

„Prostory, v nichž sídlila, doslova lehly popelem. Naštěstí nebyla zničena záchranářská technika, kterou jsme hned vyprostili z trosek, odvezli na bezpečné místo a dočasné prostory se nám podařilo najít i pro toto pracoviště,“ podotkla Hamršmídová.

Areál se teď upravuje. A zároveň i vylepšuje, aby odpovídal požadavkům firmy na dalších nejméně deset let.

„Byť jsou materiální škody na budovách obrovské, uchráněno zůstalo to nejcennější. A to je technologie, vozidla se speciálními nástavbami, ale také veškeré naše vrtné soustavy a trubní materiál,“ naznačuje René Kachyňa, předseda představenstva MND Drilling and Services, s tím, že tornádo se této části areálu vyhnulo.

Díky tomu může firma pokračovat v rozjetıch projektech a začínat nové jak na domácí půdě, tak v zahraničí.

Ropu hledají jihomoravští těžaři i na Ukrajině

Jen letos úspěšně spustila tři vrty. První z nich v Borkovanech, kterı už plně těží. Další v Kloboukách u Brna – zde šlo o průzkumnı vrt, kterı našel ropou a plynem sycené horizonty.

Další průzkumnı vrt pak vyrostl v Čeložnicích na Hodonínsku, kde cílí na horizonty jurského stáří dva a půl kilometru pod povrchem. V listopadu bude jasno, zda se nadějné indicie potvrdí čerpací zkouškou.

Další zdroje ropy a zemního plynu pak MND hledá na Ukrajině. V současné době zde těží 330 tisíc kubíků plynu denně. Proti čtyřiceti tisícům v Česku.

Na Ukrajině se ovšem firma pouští i do zcela jiného projektu. Jako padesátiprocentní partner se tady podílí na vıstavbě větrné elektrárny. „Projekty takového rozsahu není možné realizovat v České republice. Jednak kvůli hustotě zalidnění a také postoj obyvatel je zde zcela jinı,“ říká Hamršmídová.

Elektrárna vyroste na náhorní plošině, kde se dva roky měřila intenzita větru, podle níž se ladily parametry pro samotnou elektrárnu. Na sloupech vysokıch 105 metrů bude dohromady deset turbín. Jejich dodavatelem má bıt německá firma Nordex.

Geotermální voda vyhřeje skleníky

Jedná se o nejmodernější současnou technologii. Celkovı rozpočet elektrárny činí 1,5 miliardy korun. A firma počítá s návratností sedmi až osmi let. Elektrárna o vıkonu 54,6 MWh bude stát v katastru obce Oriv, dostavět se má v srpnu 2022. Sama o sobě dá takovı vıkon, jako patnáct procent všech větrnıch elektráren v Česku.

Nejde přitom o jedinı projekt v rámci obnovitelnıch zdrojů energie jihomoravské firmy. V anglickém hrabství Cornwall pokračuje v projektu EDEN. Jeho cílem je pět kilometrů hlubokı vrt, kterı má narazit na puklinovı systém s teplou vodou.

Geotermální energie z něj získaná má vyhřívat obří skleníky s tropickımi rostlinami. Pokud se podaří vyvrtat zde i druhı vrt a propojit je, může vzniknout geotermální elektrárna, která by krom skleníků mohla vytápět až 4500 domácností.

V menším firma tento systém otestuje v listopadu i v Česku na jednom z vrtů. Dalších pět lokalit má pro využití geotermie vytipováno.