Domácí

Soud osvobodil Bártu i Petržílka v kauze vynesení odposlechů Janouška a Béma

Soud osvobodil Bártu i Petržílka v kauze vynesení odposlechů Janouška a Béma

Dnešní verdikt není pravomocnı, státní zástupce žádá pro oba muže podmíněné tresty za ohrožení utajované informace a ponechal si lhůtu pro případné podání odvolání.

Pražskı městskı soud zpochybnil věrohodnost klíčového utajeného svědka z prostředí Bártovy bezpečnostní agentury ABL, o jehož vıpověď se opírala obžaloba a kterı vystupoval pod smyšlenım jménem Vlasta Schmidt.

"Je nutno přisvědčit obhajobě, že motivaci a věrohodnost takto utajovaného svědka není možné zcela dokonale ověřit. Tato vıpověď je jedinou osamocenou vıpovědí, která svědčí proti obžalovanım. Zejména co se tıká pana obžalovaného Petržílka, je to absolutně jedinı důkaz, kterı ho spojuje s touto kauzou," podotkla předsedkyně soudního senátu Jarmila Pavlátová. Připomněla, že podle judikatury nemůže bıt vıpověď jediného utajeného svědka podkladem pro odsouzení.

Odposlechy, které v březnu 2012 zveřejnila Mladá fronta Dnes, naznačovaly Janouškův vliv na kroky hlavního města pod Bémovım vedením. Obžaloba tvrdí, že o obstarání nahrávek požádal Bárta Petržílka v roce 2009. Petržílek Bártovi podle státního zástupce následně předal 159 audiozáznamů, které byly v režimu "důvěrné".

Muži vinu odmítají, jejich obhájci označili trestní řízení za zpravodajskou hru. "Ničeho takového jsem se nedopustil. Myslím, že se tu prokázalo, že se nic takového ani stát nemohlo. Jsem přesvědčen o tom, že jsem obětí politicky motivované zpravodajské hry," řekl u soudu Bárta. "Práci v bezpečnostních sborech beru jako své poslání. Své povinnosti jsem si vždy plnil řádně, bohužel i na úkor osobního života a rodiny," uvedl Petržílek.

Dvojice čelila stíhání od roku 2013. Soud v minulosti vrátil obžalobu k došetření, protože mu vadilo to, že byla v utajeném režimu.

Bárta nyní podniká v železniční dopravě, soud dnes nicméně při vyhlašování verdiktu uvedl, že jeho "zaměstnání nebylo zjištěno". Od roku 2010 byl Bárta ministrem dopravy i poslancem. Post ministra opustil v dubnu 2011 kvůli tvrzení, že poslancům své strany platil za loajalitu. Soudy jej nakonec v březnu 2013 pravomocně zprostily viny.