Domácí

Sondy, vrty, doly. Na jižní Moravě cílí na vodu z podzemí, pít však nejde

Sondy, vrty, doly. Na jižní Moravě cílí na vodu z podzemí, pít však nejde

Po hornících zůstalo v Kyjově hned patnáct zlikvidovanıch důlních děl, která kdysi napomáhala těžbě lignitu. I když ta dávno skončila, jáma Alexandr a větrací vrt s číselnım označením S-300 by mohly bıt znovu užitečné. Odborníci je totiž vybrali jako možnı zdroj vody, se kterou by se ve městě mohlo třeba splachovat.

Na jižní Moravě takto vytipovali zhruba šedesát objektů, ze kterıch by se v budoucnu mohla čerpat voda.

„Pracovali jsme v oblasti rosickooslavanské uhelné pánve, tam ovšem existuje jediné místo s důlní vodou, a to Dědičná štola v Oslavanech. Mnohem zajímavější je oblast jihomoravské lignitové pánve, tedy oblast Hodonínska a části Břeclavska,“ líčí Miloslav Nechyba ze společnosti Geo-tools, která pro Jihomoravskı kraj analızu zdrojů důlních vod vytvářela.

Původně se měla tıkat jen důlních děl, jako třeba dolu Mír v Mikulčicích na Hodonínsku, ze kterého se v době aktivní těžby vyčerpalo za rok i dva miliony kubíků vody, jež po odchodu horníků zůstala „uvězněná“ pod zemí.

Při průzkumu se však odborníci nakonec zaměřili i na zdroje podzemní vody v blízkosti čerpacích a pozorovacích vrtů ve správě státního podniku Diamo, kterı má na starosti zahlazování následků hornické činnosti. A do studie zařadili také průzkumné a těžební sondy v majetku Moravskıch naftovıch dolů (MND), které jsou určené k likvidaci. Voda by se tak mohla čerpat ze stejnıch míst, z nichž měla tryskat ropa.

Tři místa jako pilotní projekty

„Škála možností, jak důlní vody využít, je poměrně široká. Ať už jde o geotermální energii, zálivku v zemědělství, nebo nadlepšení bilance povrchovıch vodotečí a rybníků,“ přibližuje Jan Šembera z Technické univerzity v Liberci, která se na studii spolupodílela.

Když průzkumníci zjišťovali zájem o využití důlních vod u jednotlivıch obcí, velmi zřetelně vnímali hlavně touhu po vırobě pitné vody. „To je ovšem možné jen v některıch případech. Mnohem nadějnější se mi jeví možnost využití vody jako užitkové nebo průmyslové,“ podotıká Šembera.

Touto cestou také odborníci doporučili kraji jít. Vybrali i tři místa, která mohou posloužit jako pilotní projekty: monitorovací vrty v katastru Šardic na Hodonínsku, likvidované vrty MND a hlavní důlní dílo v Kyjově.

„U každého z nich jsou vyjasněné majetkoprávní vztahy k pozemkům, víme, jaké mají technické parametry, a je možné zhruba odhadnout, kolik by mohlo jejich využití stát,“ zdůvodňuje Šembera s tím, že všechny tyto projekty by mohly bıt zahájeny už během příštího roku.

Vedle nich vytipovala studie další desítku míst, se kterımi by kraj mohl pracovat v horizontu deseti let. Jde například o zmíněnou Dědičnou štolu v Oslavanech na Brněnsku.

„To je zdroj velice stabilní a vydatnı, teče tady čtyřicet vteřinovıch litrů vody. Ovšem její kvalita je taková, že upravit ji na pitnou by v tuto chvíli bylo nesmyslně drahé. Nicméně technologie se vyvíjejí a není vyloučeno, že se tento zdroj stane třeba za pět sedm let velmi atraktivním,“ naznačuje Šembera.

Na řadě je detailní průzkum

Kraj se po novıch zdrojích vody začal poohlížet, aby zmírnil následky sucha. „Jeho dopady jsou u nás markantní. Ovlivňuje nejen zemědělství a stav životního prostředí, ale také rozvoj obcí nebo investiční vıstavbu,“ sděluje náměstek hejtmana pro regionální rozvoj Jan Zámečník (KDU-ČSL).

A potvrzuje, že o čerpání důlní či podzemní vody kraj reálně uvažuje u dvanácti bıvalıch hlavních dolů, sedmi existujících čerpacích či pozorovacích vrtů a zhruba třicítky průzkumnıch a těžebních sond MND. „V nejbližší době se na ně zaměříme a detailněji je prozkoumáme, abychom měli představu, kolik vody jsou nám schopné dát,“ oznamuje.

O využití má přitom celkem jasnou představu. „V tuto chvíli doufáme, že zdroje půjde zprovoznit alespoň pro zapojení do závlah pro vinohrady nebo obecně zemědělství. Důlní vodu bychom chtěli využít třeba i při různıch požárních cvičeních nebo pro závlahy fotbalovıch a jinıch hřišť místo pitné vody. A v případě Kyjova uvažujeme v některıch objektech o využití například pro splachování,“ říká Zámečník.

Náklady na přeměnu vrtu ve vodní zdroj se přitom pohybují zhruba od jednoho do tří milionů korun. Záleží na jeho hloubce a technickıch parametrech. Někde jde jen o desítky metrů hluboké jámy, které jsou zabezpečené, uzavřené a mnohdy přesypané širokou vrstvou ornice. Dalším úkolem pro kraj, obce i soukromé subjekty je tak provést jejich detailnější průzkum a zajistit čerpací zkoušky.

Zatímco v Česku dosud s využitím důlních vod velké zkušenosti nejsou, zahraniční projekty jsou úspěšné.

„Například na Slovensku v oblasti Nováky–Handlová je začali využívat jako zdroj geotermální energie pro vytápění obrovskıch skleníků na pěstování rajčat nebo pro chov sumečka afrického. Vodu také čerpají a využívají pro ochranu životního prostředí a pro cestovní ruch. Dotují s ní různé kanály, vytvořili rybníčky a jezera,“ popisuje Nechyba.