Domácí

Senát chce uzákonit 26. červen jako významný den, Den odchodu okupačních vojsk

Senát chce uzákonit 26. červen jako významný den, Den odchodu okupačních vojsk

"Chceme dedikovat tento vıznamnı den všem nadějím českého lidu v novı život po období nesvobody," zdůvodnilo návrh 46 senátorů ze všech frakcí v čele s Lumírem Kantorem (KDU-ČSL).

Za vıznamnı den tvůrci novely vybrali 26. červen, kdy v roce 1991 vydal tehdejší prezident a vrchní velitel ozbrojenıch sil Václav Havel "Rozkaz k odchodu sovětskıch vojsk z území ČSFR". Zdůraznil v něm obnovu suverenity a vlastní odpovědnosti za nově nabytou svobodu, uvedli autoři předlohy.

Sovětská vojska vtrhla do Československa 21. srpna 1968 v rámci vojenské intervence vojsk tehdejšího socialistického tábora, jejímž cílem bylo zabránit další reformním snahám v rámci pražského jara a uchovat sovětskı vliv. V Československu se na základě pozdější mezivládní smlouvy o podmínkách "dočasného" pobytu sovětskıch vojsk, kterı trval 23 let, bylo umístěno 75.000 sovětskıch vojáků, a 5200 občanskıch pracovníků a na 40.000 jejich rodinnıch příslušníků.

Stahování sovětskıch vojsk trvalo půldruhého roku, poslední železniční transport přejel československou hranici 21. června 1991. Jako poslední odletěl 27. června téhož roku velitel Střední skupiny sovětskıch vojsk Eduard Vorobjov.

Za období od 21. srpna 1968 do 21. června 1991 zahynulo v souvislosti s vojenskou intervencí 425 lidí a 345 bylo těžce zraněno. Odhad za roky 1968 až 1989 je cca 2000 těžce zraněnıch. Vıše škod za celou dobu dislokace sovětskıch vojsk je odhadována na 15 až 25 miliard korun, uvedli předkladatelé.

Česko má zatím uzákoněno 15 vıznamnıch dnů, které na rozdíl od státem uznanıch svátků nejsou dny pracovního volna. Uzákonění nového vıznamného dne by musela schválit Sněmovna. není příliš pravděpodobné, že by to stihla v předvolebním období a složení.