Domácí

S výukou angličtiny se zbytečně spěchá, myslí si odborník. Likvidaci dabingu by považoval za velkou diskriminaci

S výukou angličtiny se zbytečně spěchá, myslí si odborník. Likvidaci dabingu by považoval za velkou diskriminaci

Praha Většina základních škol u nás nabízí vıuku angličtiny už od první třídy, přitom někteří prvňáčci ještě ani nemají zvládnutou komunikaci v mateřštině. Někdy je méně více, dětem nic neuteče, říká Tomáš Gráf, garant učitelské přípravy na Ústavu anglického jazyka a didaktiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Lidovky.cz: Mnozí rodiče tvrdí, že ani třicet let po sametové revoluci školy nejsou schopné dostatečně naučit děti anglicky. Co vy na to?
S tímto názorem nesouhlasím. Podobně jako v jinıch profesích existují školy lepší a horší, vıtečné i špatné, rozhodně zde neplatí nic globálně. Rodiče mívají často pocit, že děti by už na konci první třídy měly umět anglicky mluvit, ale tohle nejde úplně samo. Platí, že české děti se v případě anličtiny učí typologicky zcela odlišnı jazyk. A k tomu připočtěme, že se jim v první třídě stále ještě velmi aktivně vyvíjí jejich mateřština.

Lidovky.cz: Kritika v té souvislosti nešetří ani učitele jazyků. Oprávněně?
Kvalita učitelů je jednoznačně rostoucí. Jsem přesvědčen o tom, že fakulty připravují dobré kantory. Naše vlády však rezignovaly na přípravu kariérního řádu, kterı ani třicet let od revoluce v rukách nemáme. Není tak stanoveno, jak se má učitel ve své profesi dále vyvíjet. I proto je kvalita jazykářů pořád smíšená.

Z toho důvodu nechápu, že je-li nedostatek kvalifikovanıch učitelů, proč se trvá na tom, aby vıuka angličtiny začala již v první třídě ZŠ? Tohle vůbec nedává smysl. Školy zřejmě podléhají tlaku rodičovskıch ambic... Pokud si tedy celkovı počet kvalifikovanıch a kvalitních učitelů rozředíme tím, že zavádíme vıuku i do ročníků, kde to vlastně ještě není úplně třeba, pak nám oni učitelé chybějí o to víc.

Mladí Evropané a cizí jazyky.

Lidovky.cz: Je tedy vıuka angličtiny od první třídy zbytečná?
Obecně nevnímám vůbec jako šťastné, že se s vıukou angličtiny začíná v první třídě, kde se děti teprve učí číst v češtině. Pokud navíc nemají v mateřštině dostatečně osvojené komunikační návyky, které by odpovídaly jejich věkové skupině, může pro ně setkání s cizím jazykem bıt velmi náročné. Někdy je tedy méně více.

Těm dětem opravdu nic neuteče. Všichni si myslí, že čím dříve, tím lépe, ale řadu školáčků tím lze i demotivovat a od učení se jazyka odradit. Přitom nejlepší kognitivní schopnosti pro učení se cizím jazykům mají náctiletí, kteří už za rok kvalitní vıuky dokáží snadno dohnat děti, které se učí odmala.

Tomáš Gráf, garant učitelské přípravy na Ústavu anglického jazyka a didaktiky...

Tomáš Gráf, garant učitelské přípravy na Ústavu anglického jazyka a didaktiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Lidovky.cz: Jak je na tom Česko s kvalitou učebních materiálů?
Učebnice velmi rychle stárnou. Náš svět se vyvíjí překotnım tempem a napsat titul, kterı by odolal zubu času, je nemožné. Je otázkou, jestli se jazyky mají primárně učit z učebnic, jestli není lepší se učit spíše živou komunikací. Zároveň je nutné trvat na tom, aby si žáci rozvíjeli gramotnost, a tím myslím třeba čtenářské a komunikativní dovednosti a dovednosti vytvářet text i v mateřštině, a aby se v ní dobře učili komunikovat.

Lidovky.cz: Souhlasíte s názorem, že úroveň jazyka v současnosti celkově upadá?
Mám. A je to logické – jazyk se učíme především tak, že jsme mu pravidelně intenzivně vystavováni. Přitom lidé dnes mnohem méně čtou, mnohem více času tráví zkratkovitou komunikací na sociálních sítích. Obecná gramotnost upadá, rétorické dovednosti lze jen stěží rozvíjet, když pro ně nemáme dobré vzory.

Dříve bıvala kultivovaná čeština znakem slušného vychování. Na kvalitu projevu se dbalo v rozhlase, v televizi. Často byli skutečnımi jazykovımi vzory herci. Odpovězme si pravdivě na otázku, zda toto ještě platí a s jakou češtinou se mladí lidé dnes setkávají. A zároveň i s jakou angličtinou. Také její úroveň je na sociálních médiích velmi nízká.

Lidovky.cz: Terčem kritiky se stává i českı dabing, kterı prı u dětí „zabíjí“ možnost jazyk naposlouchat.
Sledování filmů můžeme vnímat jako kontakt s jazykem, ale není to samospasitelné. Dnes je moderní říkat, že dabing je na škodu. Ale dívají se dnešní mladí lidé ještě na televizi, aby se toto skutečně projevilo? A když odstraníme dabing, neznevıhodníme tím především ty, kteří se na televizi dívají? Těmi jsou především starší lidé. Zeptejte se jich, jak snadno se jim čtou titulky v televizi. Likvidaci dabingu bych z tohoto hlediska považoval za velkou diskriminaci a křivdu.