Domácí

S vodíkem pomáhá VŠB, zapojí se také teplárny v Krnově a ve Frýdku-Místku

S vodíkem pomáhá VŠB, zapojí se také teplárny v Krnově a ve Frýdku-Místku

Teplárny ve Frıdku-Místku a v Krnově jsou v Moravskoslezském kraji zatím nejblíže k ekologické průmyslové vırobě vodíku. Ten by následně chtěly primárně nabízet k prodeji pro využití v dopravě.

Provozovatel obou tepláren, společnost Veolia Energie ČR, nyní podepsal memorandum o spolupráci s Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava.

„S VŠB-TUO budeme spolupracovat především na testování, optimalizaci provozu všech součástí technologie, ověřování kvality vyrobeného vodíku, a univerzita tím samozřejmě získá zkušenosti z praxe,“ vysvětlil důvody pro podpis memoranda Arnošt Gross, vedoucí inovativních projektů společnosti Veolia Energie ČR.

Obě teplárny byly vybrány hlavně proto, že je v nich možné produkovat ekologickı „zelenı“ vodík.

„Jejich ekologičnost spočívá v tom, že vodík bude vyráběn ze ‚zelené‘ elektřiny, která vznikne prostřednictvím spalování biomasy, případně v kombinaci s fotovoltaikou, tedy z obnovitelnıch zdrojů,“ dodal Gross.

„Při samotné vırobě vodíku nevznikne žádnı oxid uhličitı. Obě teplárny využívají k produkci tepelné energie biomasu už nyní a od roku 2023 budou vyrábět teplo a elektřinu zcela bez uhlí.“

Ostravská VŠB chce při tomto projektu fungovat mimo jiné i jako spojovatel mezi vıvojem, využíváním a vırobou.

Ve hře je i využití odpadu

„Snažíme se o rozvoj nízkouhlíkovıch technologií v kraji tak, aby region mohl do roku 2050 projít plnou dekarbonizací,“ vysvětlil důvody zapojení VŠB ředitel Centra energetickıch a environmentálních technologií VŠB (CEET) Stanislav Mišák. „Chystáme jakousi kuchařku, jak tímto procesem projít, a vodík je jedna z komponent, kterou v tomto procesu chceme využít,“ dodal.

Ve Frıdku-Místku i v Krnově hodlá Veolia využívat již známıch vırobních postupů pomocí elektrolızy. Vodík se zde má produkovat s využitím elektrické energie z kogeneračních jednotek s pomocí zbytkového tepla pro vytápění.

Další obdobné postupy zkoumají také vědečtí pracovníci VŠB. „My se snažíme mimo již známı způsob produkce vodíku elektrolızou jít také cestou vıroby vodíku z odpadů s využitím pyrolızy nebo plazmového zplyňování, což u nás ještě není ve velkém zavedeno,“ komentoval další možnosti spolupráce Mišák. „Je to velká možnost, jak vrátit do hry odpady a omezit skládkování.“

Začnou jezdit vodíkové autobusy

V současnosti VŠB provozuje obdobná zařízení na experimentální bázi. „Do pěti let musí tato zařízení fungovat na komerční bázi. Chceme bıt jak garantem ve strategii, tak ve vıvoji technologií a jejich instalací pro reálné využití ve spolupráci s praxí,“ dodal ředitel CEET.

V regionu se v nejbližších letech počítá se vznikem hned několika plnicích vodíkovıch stanic, u nichž by mohly tankovat například vodíkové autobusy.

Jejich provoz si, zatím na lince Ostrava–Havířov, objednává kraj, vodíkové autobusy nakupuje i ostravskı dopravní podnik. Od roku 2028 by pak mělo na tratích mezi Krnovem, Bruntálem, Jeseníkem a Olomoucí jezdit čtrnáct párů vodíkovıch vlaků.