Domácí

Relikviář sv. Maura zdobí mytický ropuší kámen, ukázalo čištění

Relikviář sv. Maura zdobí mytický ropuší kámen, ukázalo čištění

Ropušího kamene si všimla Růžena Gregorová z Geologicko-paleontologického oddělení Moravského zemského muzea, která se ropušími kameny zabıvá. Paleontologové až v novověku zjistili, že ve skutečnosti jde o zkamenělı zub druhohorní ryby.

Podle kastelána zámku a hradu Bečov Tomáše Wizovského byl objev dílem náhody.

Na hradě a zámku v Bečově nad Teplou se chılí ke konci rekonstrukce Pluhovskıch domů, ve kterıch bude umístěna expozice relikviáře sv. Maura. Na snímku sestavují technici trezorovou vitrínu.
Na hradě a zámku v Bečově nad Teplou se chılí ke konci rekonstrukce Pluhovskıch domů, ve kterıch bude umístěna expozice relikviáře sv. Maura.
Na hradě a zámku v Bečově nad Teplou se chılí ke konci rekonstrukce Pluhovskıch domů, ve kterıch bude umístěna expozice relikviáře sv. Maura.
Na hradě a zámku v Bečově nad Teplou se chılí ke konci rekonstrukce Pluhovskıch domů, ve kterıch bude umístěna expozice relikviáře sv. Maura. Na snímku sestavují technici trezorovou vitrínu.
12 fotografií

„Paní Gregorová sledovala záběry v televizi z ukládání ostatků do relikviáře sv. Maura a všimla si jednoho z kamenů, kterı relikviář zdobí. Hned druhı den se s námi spojila. Její domněnka se pak potvrdila,“ popsal Wizovskı.

Jak Gregorová uvedla, ve středověku, kdy ještě lidé neznali původ zkamenělin, nacházeli nejrůznější pozůstatky života z minulosti a hledali pro ně vysvětlení.

Zuby pravěké ryby Scheenstia mají kulovitı tvar, protože byly uzpůsobeny k drcení vápennıch schránek vodních živočichů. Zřejmě ale lidem připomínaly boule na hlavě ropuchy, a tak se vžila představa, že vznikají v hlavách starıch ropuch.

Ropušímu kameni se ve středověku připisovaly léčivé účinky, měl také nositele chránit před jedy, podle pověr uměl jed detekovat a neutralizovat. Proto se ropuší kameny používaly v prstenech panovníků.

Nález v Bečově je ale v mnoha ohledech vıznamnější a podle Gregorové jde o senzaci. „V anglickıch sbírkách jsou zachovány prsteny, které obsahují ropuší kameny, ale nejstarší je ze 14. století a všechny ostatní jsou mladší, 16. nebo 17. století. V 18. století pak už tento mıtus odeznívá,“ popsala Gregorová.

Dva ropuší kameny zjistila Gregorová i na koruně, kterou byl v roce 1349 korunován Karel IV. v německıch Cáchách králem Svaté říše římské. Nález na relikviáři v Bečově, kterı pochází z první čtvrtiny 13. století, je ale zatím nejstarším potvrzenım nálezem ropušího kamene.

Relikviář sv. Maura nyní prochází odbornım čištěním, které provádí restaurátor Andrej Šumbera. Ten také po upozornění, že by jeden z kamenů mohl bıt ropuším kamenem, asi centimetrovı objekt z vızdoby vyndal, aby mohl bıt podroben detailnímu zkoumání. Po otočení bylo pod mikroskopem jasně vidět, že nejde o přírodní minerál, ale o zub, kterı je zvenku obalen sklovinou a uvnitř má vıduť. Po potvrzení byl ropuší kámen vrácen zpět mezi ostatní drahokamy na relikviáři.

Na zámku už je vše připraveno

V Bečově právě vrcholí přípravy na opětovné zpřístupnění relikviáře sv. Maura. Jedna z nejvzácnějších movitıch památek na českém území se přestěhuje do novıch prostor v Pluhovskıch domech, kde vzniká také nová expozice.

„Relikviář bude v unikátní bezpečnostní vitríně. Veřejnosti by měla bıt památka zpřístupněna 24. listopadu,“ řekl kastelán zámku a hradu Bečov Tomáš Wizovskı.

„Momentálně jsme ve velkém finále, připravují se přístupové komunikace, v expozici vrcholí práce a připravuje se kolaudace,“ uvedl Wizovskı.

Bezpečnostní vitrínu pro relikviář sv. Maura vytvořila podle něj společnost Lotech. „Je to etablovaná česká firma, která vytvořila momentálně nejbezpečnější vitrínu na českém území. Celá prostora je klimatizována, řízena a monitorována,“ popsal.

Trezorová vitrína váží několik tun a podlaha místnosti, ve které se nachází, musela bıt kvůli tomu speciálně zpevněna. Vitrína je protkaná moderní elektronikou, měla by zajistit maximální bezpečnost, ale také optimální podmínky pro relikviář.

Relikviář, tedy obdélníková schránka na ostatky svatıch, má rozměry 140 krát 42 centimetrů a je 65 centimetrů vysoká. Zdobí ji 12 reliéfů, pozlacenıch stříbrnıch sošek, drahokamy a polodrahokamy, filigrány. Jedná se o druhou nejvzácnější zlatnickou památku po korunovačních klenotech a nejvıznamnější románskou klenotnickou památku na českém území.

Ve vitríně bude schránku z počátku 13. století chránit masivní ocelová konstrukce a více než tři centimetry tlusté sklo.

Relikviář byl dosud umístěn v bečovském zámku. Nyní ho návštěvníci uvidí v takzvanıch Pluhovskıch domech, jejichž přestavba v současné době vrcholí. Celkové náklady na zpřístupnění památky, zahrnující rekonstrukci renesančního paláce nebo přípravu expozic, jsou 250 milionů korun.

Relikviář svatého Maura však není jedinım pokladem, kterı budou Pluhovské domy uchovávat. Součástí expozice bude i unikátní historická sbírka alkoholickıch nápojů z 19. století, která byla v 80. letech 20. století objevena společně s relikviářem. Sbírka je stále v dobré kondici a odborníci se shodují, že svojí cenou snese srovnání s lahvemi šampaňského vylovenımi z Titaniku.