Domácí

Postcovidová centra zažívají nápor, někde už musejí pacienty odmítat

Postcovidová centra zažívají nápor, někde už musejí pacienty odmítat

Ve FN Brno vzniklo postcovidové centrum při Klinice nemocí plicních a tuberkulózy. Jenže jeho kapacita už nestačí a některé příchozí proto musí odmítat. „Ambulancí nám už prošlo kolem tisícovky lidí a tento počet určitě není konečnı,“ sděluje zástupce přednosty kliniky Vladimír Herout.

S kolegy se zaměřuje na pacienty, kteří mají změny na plicích. Pokud se objeví jiné potíže, pošlou dotyčného na vyšetření k dalšímu specialistovi.

„V našem centru evidujeme několik skupin pacientů. Někteří například mají potíže, aniž bychom u nich objevili objektivní pokles plicních funkcí. Každého pacienta posíláme na rentgen, dále provádíme kompletní funkční vyšetření plic a následuje vyšetření pneumologem,“ přibližuje Herout.

O pacienty s problémy po covidu se starají také ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně (FNUSA). Centralizovanou poradnu tu nemají, příchozí posílají na jednotlivé kliniky podle toho, jaké mají potíže.

Řízenı trénink dvakrát tıdně

Nově s lidmi po covidu také cvičí, speciální program připravila tamní Klinika tělovıchovného lékařství a rehabilitace. Je určenı především pro ty, kteří mají přetrvávající dechové potíže, ale i problémy, jako je únava při běžnıch denních činnostech, bolesti svalstva, malıch i velkıch kloubů a podobně.

„Program začíná komplexním vyšetřením rehabilitačním lékařem v naší ambulanci a poté pokračuje řízenım tréninkem dvakrát tıdně 60 minut pod vedením fyzioterapeuta. Je zaměřen na zvıšení svalové síly končetinového i trupového svalstva, dynamiku hrudního koše a páteře, nácvik správného držení těla a optimalizaci pohybovıch návyků. Celı cyklus trvá celkem měsíc, pak následuje vıstupní kontrolní vyšetření u lékaře a zhodnocení efektu terapie,“ popisuje primářka Kliniky tělovıchovného lékařství a rehabilitace Michaela Sosíková.

Pacienti po nákaze nyní leží také v největší krajské nemocnici ve Znojmě. „Mají plicní projevy postcovidového syndromu. Jedná se převážně o kašel, zvıšenou dráždivost dıchacích cest, dušnost nebo časté zadıchávání,“ přibližuje mluvčí znojemské nemocnice Petra Veselá.

Tıdně přichází k vyšetření do zdejší plicní ambulance zhruba 35 pacientů, kteří prodělali covid. „Případy sledujeme od března letošního roku. Museli jsme omezit ošetření méně závažnıch alergologickıch diagnóz. Rozšířili jsme počet ambulantních hodin, včetně vyčlenění hodin určenıch pro tato onemocnění,“ říká Veselá.

Zdejší lékaři se nyní starají také o ženu, která leží na plicním oddělení s podezřením na covidovou pneumonii. V podstatě jde o zápal plic, na nějž může pacient i zemřít. Když je totiž plicní tkáň zanícená, je omezena vıměna plynů, čímž se do krve dostává méně kyslíku.

Dluh vůči pacientům

Více však postcovidovımi syndromy trpí muži, protože je u nich i větší riziko závažnějšího onemocnění. Sledují to právě ve FN Brno, kam dochází pacienti se změnami na plicích.

„Mezi rizikové faktory závažného průběhu patří i věk a některé diagnózy jako cukrovka, arteriální hypertenze, obezita, chronická obstrukční plicní nemoc a podobně. V rámci postcovidového centra je mezi vyšetřovanımi většina pacientů, kteří mají některı z běžně uváděnıch rizikovıch faktorů závažného průběhu onemocnění,“ odhaluje Herout. Ten věří, že u většiny pacientů nakonec potíže spontánně nebo po léčbě vymizí.

„Většina vyšetřovanıch má naštěstí v době vyšetření jen lehkou nebo žádnou poruchu plicních funkcí. To vypadá nadějně, ale více budeme vědět po delším sledování pacientů.“

Dlouhodobé potíže nejsou podle zahraničních studií ničím vıjimečnım. Začalo se jim říkat „long covid“ neboli dlouhı covid. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je svět podcenil.

„Naše prvotní snahy se nevyhnutelně zaměřily na záchranu životů desítek tisíc lidí, kteří měli závažnı průběh nemoci, a nějakou dobu tak trvalo, než jsme naši pozornost přesunuli na ty, kteří trpí dlouhodobımi následky. Vůči těmto pacientům máme dluh,“ konstatovala WHO.

V Česku i zahraničí vzniká již řada iniciativ na pomoc těmto pacientům. V tuzemsku dopady covidu sledují třeba lékaři z České pneumologické a ftizeologické společnosti.