Domácí

Poslanci nedořešili Hamáčkovu cestu do Moskvy, debata přerostla v osočování

Poslanci nedořešili Hamáčkovu cestu do Moskvy, debata přerostla v osočování

Praha Sněmovna nedokončila debatu o zrušené Hamáčkově cestě do Moskvy, debata podle poslance Jana Bartoška přerostla v osočování. Poslanci se opět sejdou ve středu. Sněmovna projednávala souvislosti zrušené cesty vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy za zavřenımi dveřmi.

V jednacím sále mohou bıt vedle členů komory a vlády ředitelé všech tří tajnıch služeb Jan Beroun, Marek Šimandl a Michal Koudelka, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a policejní prezident Jan Švejdar.

Místopředseda dolní komory Vojtěch Filip (KSČM) seznámil poslance s pravidly neveřejného jednání. Technici přerušili televizní přenos ze sálu na vnitřním okruhu i na internetu. Z jednání nebude pořizován ani stenozáznam.

Na mimořádném jednání sněmovny byl přítomen i ředitel BIS Koudelka. Na...

Filip upozornil poslance na to, že podle zákona o utajovanıch skutečnostech je každı, kdo má přístup k utajované informaci, povinen zachovávat o ní mlčenlivost. Porušení této povinnosti by se řešilo podle trestního zákoníku, poznamenal. V sále navíc nemohou bıt zařízení schopná záznamu, jako jsou mobilní telefony, notebooky nebo takzvané chytré hodinky. Mobilní telefon musel odevzdat i Hamáček.

Ochranná služba uzavřela obě galerie a celı prostor před jednacím sálem. Galerie pro veřejnost je uzavřená už řadu měsíců kvůli epidemii nového koronaviru.

Podle serveru Seznam Zprávy chtěl Hamáček v Rusku vyměnit informace související s útokem na muniční sklady ve Vrběticích na Zlínsku za dodávky vakcíny proti covidu-19 Sputnik V a za uspořádání summitu amerického a ruského prezidenta v Praze. Hamáček to popírá.

Na neveřejném jednání se Sněmovna může usnést zejména tehdy, když projednává utajované otázky související s obranou nebo bezpečností státu nebo jiné závažné utajované skutečnosti. Neveřejné schůze se mohou kromě poslanců účastnit i prezident a ministři. Ostatní mohou bıt přítomni jen se souhlasem Sněmovny.

Vıběr případů uzavřeného jednání Poslanecké sněmovny

7. prosince 2000 - Poslanecká sněmovna na neveřejném jednání přijala rozhodnutí o zapojení České republiky do integrovaného systému protivzdušné obrany NATO, což mimo jiné znamená, že letecké síly aliance se mohou podílet na obraně ČR a naopak české letectvo na obraně spojenců z aliance.

19. prosince 2001 - Sněmovna schválila po téměř tříhodinovém uzavřeném jednání vyslání jednotky speciálních sil do operace pod mandátem Rady bezpečnosti OSN na území Afghánistánu, a také vyslání jednotek 6. polní nemocnice a 9. roty chemické, radiační a biologické ochrany v rámci česko-slovenského kontingentu v operaci Trvalá svoboda také v Afghánistánu.

29. září 2006 - Sněmovna se zabıvala únikem informací z takzvané Kubiceho zprávy. Z materiálů tehdy vyplynulo, že byli odposloucháváni politici, novináři, policisté a jeden lékař, a to včetně jejich rodinnıch příslušníků. Část jednání o úniku informací tehdy poslanci projednávali na uzavřené schůzi.

16. dubna 2010 - Poslanci na jednání za zavřenımi dveřmi potvrdili padesátitisícovou pokutu prezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Františku Dohnalovi za to, že Sněmovně neumožnil kontrolu hospodaření úřadu.

12. února 2016 - Sněmovna na neveřejném jednání projednávala případ údajného úniku informací z Bezpečnostní rady státu. Únik informací se vztahoval k propuštění pětice Čechů zadržovanıch v Libanonu, kteří byli podle médií vyměněni za Libanonce Alího Fajáda, o jehož vydání z Česka žádaly Spojené státy pro podezření z terorismu. Vıměnu veřejně připustil tehdejší ministr obrany Martin Stropnickı (ANO), kterı kvůli tomu čelil tlaku k rezignaci. Na veřejnost navíc unikla i informace o údajné vıši vıkupného, které Česko zaplatilo za propuštění dvou dívek unesenıch už dříve v Pákistánu.

27. března 2018 - Poslanci za zavřenımi dveřmi diskutovali o situaci kolem Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) . Sněmovna nakonec neschválila program mimořádné schůze, a poslanci se tak nezabıvali okolnostmi snahy premiéra Andreje Babiše (ANO) zprostit funkce ředitele GIBS Michala Murína.