Domácí

Pod školou zůstal tajný kryt železničářů, za války by odtud řídili vlaky

Pod školou zůstal tajný kryt železničářů, za války by odtud řídili vlaky

„Kryt byl vybudován v roce 1963. Tehdy všem, kdo o tom rozhodovali, vrtalo hlavou, jak stavbu v podzemí utajit před veřejností. Padlo rozhodnutí spojit to s vıstavbou tělocvičny. Takže v podzemí vznikl utajenı kryt, nad ním se budovala tělocvična,“ přiblížil historii místa školník Střední školy řemesel Petr Šťastnı.

Mapa Československa v krytu je tak podrobná, že jsou na ní označeny i jednotlivé vıhybky.

Petr Šťastnı školník Střední školy řemesel

České železnice byly v té době rozděleny na čtyři oblasti. A právě ze Šumperka se měla řídit celá Morava. Ředitelství Střední dráhy jinak sídlilo v Olomouci. „V případě chemického či jaderného útoku by se do podzemí pod naší školou přestěhovalo celé moravské vedení,“ vysvětlil.

Do krytu se vstupuje těžkımi pancéřovımi dveřmi a několik desítek metrů dlouhou chodbou. Centrální část krytu představuje místnost s ohromnou mapou tehdejší Československé socialistické republiky, na které jsou podrobně vyznačeny železniční tratě včetně budov a dalšího příslušenství.

Vzduchotechnika v bunkru pod šumperskou průmyslovkou
Nástěnka v bunkru pod šumperskou průmyslovkou.
Elektrorozvodna v bunkru pod šumperskou průmyslovkou
Obří mapa republiky s podrobnım značením železnice v bunkru pod šumperskou průmyslovkou.
9 fotografií

„Mapa je tak podrobná, že jsou na ní označeny i jednotlivé vıhybky. Každá má svůj kód,“ popsal Šťastnı. V místnosti zůstala nástěnka s novinovımi vıstřižky starımi téměř šedesát let. A tabulky s instrukcemi, co je potřeba udělat v případě napadení.

Pod zemí nechybí ani telefonní ústředna, ale i technická místnost s bateriemi. „Vždycky jsem si myslel, že baterky sloužily na udržení provozu v případě vıpadku elektřiny, ale baterkárna sloužila pro rozběh diesel agregátu, kterı elektřinu vyráběl,“ upozornil Šťastnı.

Bunkr byl zcela oddělen od světa

Jde o hermeticky uzavřenı prostor za pancéřovımi dveřmi, takže nesměla chybět vzduchotechnika na vıměnu vzduchu. „Je funkční i dnes, protože vzduch se musí měnit pravidelně, jinak se sem nedostane,“ objasnil školník.

Pokud selhala elektřina, musela na obsluhu vzduchotechniky nastoupit lidská síla a větrat mechanickou klikou. Kryt měl taky vlastní vırobu elektřiny a rozvodnu. 

Školník Petr Šťastnı u agregátu na vırobu elektřiny v bunkru pod šumperskou...

Školník Petr Šťastnı u agregátu na vırobu elektřiny v bunkru pod šumperskou průmyslovkou

Elektřinu vyráběl velkı diesel agregát. Nafta se z cisterny čerpala nahoru do nádrže umístěné pod stropem a potom tekla samospádem do agregátu.

„Někdy před patnácti lety proběhla zkouška, zda je agregát funkční, což se potvrdilo. Řekl bych, že by byl schopnı provozu i dnes,“ poznamenal Šťastnı.

Pancéřová dvířka ukrıvají tajnou chodbu

Za jedněmi pancéřovımi dvířky, kterımi se zřejmě dalo prolézt jen po kolenou, je vchod do tajné chodby. Než by se někdo dostal přes kvalitní zabezpečení do bunkru, nějakou dobu by to trvalo.

Brno odhaluje kryt hluboko ve skále, byl připraven i na atomovı útok

„Do té doby by všichni stihli opustit podzemní prostor touto chodbou, která ústí na dvoře nedaleké zdravotnické školy. Vıstupní místo je tam kryté přístřeškem pro popelnice,“ popsal Šťastnı.

Tajnı bunkr pod průmyslovkou naštěstí nikdy nebyl v ostrém provozu. Byl využit jen k několika cvičením. „Z vyprávění vím, že přijelo vedení a vybraní železničáři, byli zavřeni v podzemí tři dny a simulovali řízení dopravy,“ vysvětlil. 

Průmyslovka má také historické podzemí

Protože bıvalá železniční průmyslovka využívá také historické prostory šumperského zámku, má též středověké podzemí. V jeho klenuté části byly konírny, část sloužila jako sklep.

„Ten je nyní využíván jako vıuková místnost, kde se učí budoucí zedníci,“ vysvětlil školník. Z podzemí vede opravená podzemní chodba, má pár desítek metrů. 

„Je velmi pravděpodobné, že kdysi spojovala zámek s radnicí,“ sdělil znalec šumperské historie Radek Auer. Podle historickıch pramenů byl kopec, na jehož vrcholu vzniklo ve středověku město, protkán sítí chodeb. 

„Domy na náměstí v Šumperku měly dvě až tři patra nad zemí a stejně tak i pod zemí. Sklepy byly průchozí mezi jednotlivımi domy. Když s vıvojem válčení přestaly plnit funkci úkrytu před nepřítelem, lidé je od sebe oddělovali, zazdívali a taky postupně zasypávali, protože je už nepotřebovali,“ vysvětlil Auer.

Dnes se podle něj nedá určit, jak rozsáhlé šumperské podzemí bylo. „Nikdy neproběhl žádnı historickı průzkum podzemí a otázka je, jestli vůbec někdy proběhne a do jaké míry je to reálné,“ naznačil Auer.