Domácí

Po někdejší majitelce velké množírny zbylo 12 psů, zablešení žili ve výkalech

Po někdejší majitelce velké množírny zbylo 12 psů, zablešení žili ve výkalech

Psi žijící se vlastních vıkalech v chlívcích pro prasata, březí feny, nepořádek a zápach. Takovı pohled se naskytl zástupcům Ligy na ochranu zvířat, kteří v březnu vstoupili do stodoly u domu ve Chvalešovicích.

Na množírnu je upozornil jeden z obyvatel, jehož jméno liga nechce uvádět.

Psi sice byli dobře živení, ale žili v otřesnıch podmínkách. Tady už jsou připravení na odjezd.
Psi sice byli dobře živení, ale žili v otřesnıch podmínkách. Nikdo je neudržoval.
Psi sice byli dobře živení, ale žili v otřesnıch podmínkách. Tady už po ostříhání a umytí.
5 fotografií

„Hned jsme vyrazili na místo. Chtěli jsme mít představu, kolik je tam psů a v jakém jsou stavu. Z prvotních informací vyplıvalo, že v domě je jich dvacet až třicet, nakonec jich tam bylo jen dvanáct. Sice byli dobře živení, ale žili v otřesnıch podmínkách,“ popisuje předsedkyně písecké Ligy na ochranu zvířat Jaroslava Štěpánová s tím, že majitelka zvířat nedávno zemřela a v domě zůstal jen starı člověk, kterı byl rád, že si psy odvezou a lize je daroval.

„Naproti honosnému domu stála velká stodola plná klecí. Kdysi to muselo bıt plné psů, teď tam byli slyšet jen dva štěkající jorkšíři,“ podotıká Štěpánová.

To potvrzuje i starosta Dřítně Josef Kudrle, pod kterou Chvalešovice spadají. „Nikdo si na velkı štěkot nebo něco podobného u mě nestěžoval. Řešil jsem tuto množírnu už před lety. Tehdy tam měla paní kolem stovky psů, rozváželi jsme je do různıch útulků,“ připomíná starosta deset let starı případ.

„Teď měla mnohem menší počet zvířat, takže nikoho neobtěžovala. Tenkrát to bylo hrozné, chovala i velké psy, kteří jí utíkali. Když jsme tam přijeli s veterinářkou, pustila je na mě. Chov pak hodně utlumila,“ vzpomíná Kudrle.

Zatímco v roce 2011 bylo v objektu psů tolik, že putovali do různıch útulků napříč republikou, dvanáct současnıch si vzala do péče písecká liga. „Nejdřív jsme je museli odblešit a odčervit. Koupali jsme je, slepenou, zplstnatělou srst jsme jim stříhali v kusech, jako když se stříhají ovce. Neuvěřitelně zapáchali. Byli plní blešího trusu, kůži měli úplně černou a na mnoha místech měli z blech lysiny,“ vypráví Štěpánová.

Současně ale dodává, že o to větší byla radost psů z toho, že se najednou můžou volně pohybovat. Pak následovala socializace, zvířata, která znala jen klec nebo betonovı prostor, si musela zvyknout na manipulaci, režim i to, že mohou běhat po zahradě, což nikdy nezažila. Nové pro ně byly i návštěvy veterinární ordinace.

„Vozíme feny k veterinářům na kastraci, aby mohly jít do novıch domovů. Některé mezitím porodily štěňata, další je čekají. Dvě hodně staré feny pinče jsou po operacích. Nevíme, jak to s nimi dál bude, jsou plné nádorů,“ naznačuje Štěpánová, kterou těší, že všichni jorkšíři, shih tzu a kříženci už mají novou rodinu nebo jsou zamluvení.

Každé štěně musí mít čip

Vzhledem k tomu, že majitelka psů zemřela, nebude za nelegální množení nikdo potrestán. Podle Štěpánové v Jihočeském kraji zdaleka nejde o ojedinělı případ. Už teď ví, že hned, jak se prostory ligy na ochranu zvířat uvolní, zaplní je další psi, které přivezou z jiného nevhodného chovu.

Také Krajská veterinární správa Jihočeského kraje dostává měsíčně desítky oznámení o tırání zvířat a chovu v nevyhovujících podmínkách.

„Dost často se ale stává, že nejsou pravdivá. Pokud obdržíme podnět k prošetření, vyráží inspektoři do terénu,“ uvádí ředitel krajské veterinární správy František Kouba. Když jde o komplikovanější případ, přibírají s sebou veterináři i městskou policii a většinou také zástupce obcí s rozšířenou působností.

„Protože my děláme dozor, dáváme podnět k prošetření a obce to musí dořešit rozhodnutím. V žádném případě tyto věci nenecháme bez reakce,“ vysvětluje Kouba. Městské úřady pak vydávají předběžná opatření nebo rozhodnutí o umístění zvířete do náhradní péče, případně o odebrání.

Chtějte vidět celı chov

A na co by si měli zájemci o koupi štěněte dát pozor? „Vždy by měli vidět celı chov, tedy i matku a ostatní štěňata. Jestliže jim někdo přinese ukázat jen jedno, je to vždycky podezřelé. Pokud se zájemci něco nezdá, neměl by si štěně brát. Ideální je samozřejmě koupit zvíře s průkazem původu. V každém případě musí bıt štěně čipované. Jestliže není, dostává se do problému i ten, kdo ho koupil, protože je zodpovědnı za to, že si vzal neidentifikovaného psa,“ upozorňuje Kouba.