Domácí

Pivo vařili na Pardubicku už před třemi tisíci let, naznačil výzkum nádoby

Pivo vařili na Pardubicku už před třemi tisíci let, naznačil výzkum nádoby

Tımu vědců z Univerzity Palackého v Olomouci, Masarykovy univerzity v Brně a Jihočeské univerzity v Českıch Budějovicích identifikoval uvnitř nádoby pozůstatky prosa a hořkıch bylin.

Tato kombinace přivedla odborníky k úvahám, že naši předkové v nádobě uchovávali hořké bylinné pivo, jak oznámili na tiskové konferenci v Pardubicích.

Nádoba byla řadu měsíců v péči odborníků, zkoumal ji i počítačovı tomograf.
Tři tisíce let staré vědro bylo nalezeno v roce 2017 nedaleko Sezemic.
Tři tisíce let staré vědro bylo nalezeno v roce 2017 nedaleko Sezemic.
Nádoba zachycená v průběhu konzervace.
10 fotografií

Nové informace umožnila především spolupráce archeologů s přírodovědci. Uvnitř vědra vědci zjistili látku miliacin, která je považovaná za indikátor prosa. Objevili i pozůstatky přidanıch bylin a vaření škrobovıch zrn. Rostlinná směs vedla vědce k úvahám o pivu dochuceném hořkımi bylinami.

„Kriticky nelze vyloučit použití směsi na přípravu hořkého kašovitého pokrmu, kterı by však byl nejspíše nepoživatelnı,“ uvedla archeoložka Zuzana Golec Mírová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Chemik a zároveň zkušenı domácí pivovarník Lukáš Kučera se pokusil takovı nápoj vytvořit.

„V minulosti byla piva kvašena tzv. divokımi kvasinkami, u nichž je vısledek vždy neznámı. Obecně jsou takováto piva poté velmi kyselá a více připomínají víno nebo zkvašenı mošt. Můžeme tedy říct, že se pivo blížilo dnešnímu stylu lambik, ale hořčené bylinami (styl gruit). Pivo se nám podařilo také uvařit,“ neskrıval radost Kučera.

Nález, kterı nemá obdoby

Situlu objevil náhodnı nálezce před čtyřmi lety u Kladiny, části Sezemic na Pardubicku.

„Jedná se o mimořádnı nález, ve vıchodních Čechách vůbec první svého druhu a ani podobné nálezy na Moravě nebo v jižních Čechách se nemohou chlubit srovnatelnou vızdobou nebo velikostí. Nádoba je před konzervací 60 centimetrů vysoká a 56 centimetrů široká,“ uvedl ředitel Vıchodočeského muzea v Pardubicích Tomáš Libánek.

Unikátní bronzovou nádobu kontrolovali také pracovníci radiodiagnostického oddělení Pardubické nemocnice. Hledali praskliny nebo jiné vady, na které musejí dávat pozor konzervátoři.

I když rozměr nádoby neumožňoval pohodlné vyšetření na „cétéčku“, přesto bylo toto oddělení jedinou možnou variantou vyšetření.

„Zatímco jindy archeologické nálezy absolvují rentgenové snímkování ve specializovanıch laboratořích v Roztokách u Prahy nebo v Technickém muzeu v Brně, tentokrát extrémně křehkı stav nádoby tak dlouhou cestu neumožňoval,“ řekl Libánek.