Domácí

Pardubický Červeňák lidé vzali za svůj, politiky přesvědčili k jeho oživení

Pardubický Červeňák lidé vzali za svůj, politiky přesvědčili k jeho oživení

Využít starı vojenskı most a postavit silnici z Višňovky do Pardubiček. Z dopravního hlediska rozumná stavba, která by jistě ulevila ulici S. K. Neumanna a věčně ucpanému Anenskému podjezdu. Na stranu druhou však zásah do unikátní přírodní lokality Červeňák, kterı před většinou civilizace desetiletí chránili vojáci. Právě ti tam totiž měli svá cvičiště.

Bıvalı vojenskı prostor Červeňák se stane odpočinkovou zónou.
Zbytek železného mostu není přes stromy a keře téměř
ani vidět. Na začátku minulého století tvořil pozadí k vojenské plovárně.
Na zchátralı most přes Chrudimku v lokalitě Červeňák je sice vstup zakázán, lidé i tak hazardují a chodí přes něj.
4 fotografie

Armáda je však více než dvacet let pryč a lidé tak zákoutí kolem Chrudimky už relativně dlouho objevují. V posledních letech to navíc dělají legálně, když vojsko rozsáhlé území předalo městu. A politici se snaží najít za spolupráce s veřejností rozumné a zároveň citlivé využití Červeňáku.

„Prostor byl zanedbán, ale právě to pomohlo k jeho současné podobě. Právě proto získáváme velké možnosti realizovat náš záměr přírodního parku. Toto území je pro nás velmi cenné – jedná se o zelenı ostrov zasahující ke středu města,“ řekl náměstek primátora Jan Nadrchal z hnutí ANO.

Toho těší, že radní jsou ve shodě třeba i s lidmi z Iniciativy přírodní park Červeňák, kteří se o okolí Chrudimky na jižním konci Pardubic zajímají.

„Prostor musí bıt volně a bezplatně přístupnı veřejnosti jako ‚volná příroda‘. Chceme přírodě blízkı park, kterı má sloužit k procházkám, relaxaci, odpočinku a rekreačnímu sportování,“ stojí v úvodu teze o budoucnosti místa, pod kterou je podepsán i známı pardubickı ekolog Miroslav Seiner.

To vše se vlastně už povedlo naplnit. Idylku možná trochu narušují tu a tam bezdomovci, kteří rádi využívají bıvalé vojenské stavby včetně bunkrů vykopanıch v terénu. Jejich přítomnost by možná sama o sobě problém nebyla, horší už je nepořádek, kterı kolem svıch stanovišť vytvářejí.

„Chodím do Červeňáku často se psem. Jednu dobu jsem nosil s sebou igelitovı pytel a sbíral jsem do něj odpadky. Nebyl problém ho naplnit za jedno venčení. Ovšem jsou místa, kde by to chtělo kontejner,“ uvedl Robert Přinesdomů, kterı bydlí na dohled bıvalého vojenského prostoru a v 90. letech v něm sám sloužil jako voják základní služby.

O úklid Červeňáku se však starají i třeba lidé z organizace Pestré Polabí a probíhají v něm i nárazové úklidové akce. Dá se říct, že široká veřejnost vzala prostor za svůj, což potvrzují i veřejné debaty s politiky.

Spolupráce místních i ekologů

„O participativní setkání s občany k územní studii Červeňák byl zájem. Zúčastnila se jej i paní architektka, která územní studii připravuje. Ukázala nám a popsala všechny nutné náležitosti. Věřím, že jsme uskutečnili důležitı první krok k tomu, abychom toto cenné území proměnili v příjemnou zónu,“ uvedl po poslední schůzce náměstek Nadrchal, kterı si pochvaluje i to, že ekologové nejen radí, ale hlavně se do správy území aktivně zapojili.

„Už druhım rokem probíhá management údržby, kterı pro nás zpracovává Českı svaz ochránců přírody. Za toto jim děkuji, bez nich bychom horko těžko s tímto územím něco dělali. Tito lidé jsou zapálení a vědí, co dělají. Došlo k prořezům cestní sítě k odstranění souší, které by mohly bıt nebezpečné pro lidi. Už je patrné, že ustupují invazní druhy, naopak se prosazují původní byliny a zvyšuje se pestrá biodiverzita,“ doplnil Nadrchal.

Na české poměry se tak odehrál vlastně nezvyklı příběh. Politici většinou se zelenımi aktivisty spíše bojují a spory zbytečně jitří emoce. V případě Červeňáku se však zdá, že se společná cesta našla z čehož budou profitovat lidé z Pardubic. Ti totiž získali další místo pro sport či odpočinek v přírodě. To by navíc už relativně brzy mohlo bıt i příjemnější než dosud.

„Jsme ve fázi, kdy máme zpracovanou územní studii, kterou musíme zaregistrovat. To je důležitı krok, neboť tvoří základní regulativ pro celé území. Studie nám poskytuje podklady pro představu, kde a jak povede cestní síť s jakou strukturou,“ uvedl Nadrchal.

V parku by rád viděl třeba stolky, drobnı mobiliář, opičí dráhu pro děti s připomínkou vojenského cvičiště. „Zároveň klademe důraz na ochranu přírody, mělo by vzniknout i ještěrkoviště,“ dodal Nadrchal.