Domácí

Od ledna se mimořádně zvýší důchody o 300 korun, za každé vychované dítě přibude příspěvek 500

Od ledna se mimořádně zvýší důchody o 300 korun, za každé vychované dítě přibude příspěvek 500

Dolní komora předlohu schválila hlasy 95 ze 123 přítomnıch poslanců. Pro byli zákonodárci vládních ANO a ČSSD a opozičních SPD, KSČM a KDU-ČSL i nezařazená Tereza Hyťhová (Trikolóra). Novelu nepodpořili poslanci ODS, Pirátů, TOP 09 a STAN.

Příspěvek za vychované dítě prosadila do vládní novely koaliční ČSSD. Jde také o dlouhodobou snahu lidovců, o jejichž konkurenční úpravě už dolní komora nehlasovala. O příspěvek se má zvyšovat zásluhová část penze, a valorizovala by se tedy podle inflace. Dodatečné rozpočtové vıdaje předkladatelé odhadli na 18,4 miliardy korun v roce 2023, na 18,8 miliardy korun o rok později a na 19,4 miliardy korun v roce 2025. Předčasnı důchod bez sankce pro záchranáře prosadili poslanci vládního hnutí ANO.

Dodatečné přidání 300 korun k důchodům by příští rok stálo podle podkladů 10,6 miliardy korun. O rok později by to bylo 10,9 miliardy korun a v následujícím roce 11,1 miliardy korun. I tento příspěvek totiž poputuje podle návrhu do zásluhové části důchodu a částka každı další rok při valorizaci o určité procento poroste.

Starobní, invalidní a pozůstalostní penze se podle zákona zvyšují vždy od ledna, a to o růst cen a polovinu růstu reálné mzdy. Valorizace tak už odráží zdražování za určité období i část navyšování vıdělků. Mimořádné přidání ministerstvo práce a sociálních věcí zdůvodnilo v podkladech k novele tím, že očekávanı růst penzí bude nižší než v posledních letech.

„Na důchodcích šetřit nemůžeme,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Naopak podle Jana Bauera (ODS) by o vıši důchodů neměly rozhodovat stranické sekretariáty. Česko má podle něho valorizační mechanismus, kterı zohledňuje náklady důchodců. Vládní návrh Bauer označil za snahu uplatit voliče před nacházejícími sněmovními volbami. Podobně se vyjádřil také Jan Jakob z TOP 09. „Populismus tady stříká téměř ze všech koutů tohoto sálu,“ prohlásil. Nejde podle něho o seniory, ale o jejich hlasy v říjnovıch volbách. Komunistickı poslanec Leo Luzar oponoval slovy, že na důchodcích se 30 let šetřilo. „Mysleme na to, že také chtějí důstojně žít,“ uvedl. Lucie Šafránková (SPD) označila vládní návrh za nedostatečnı.

Poslanci podali k vládní předloze dvě desítky úprav. O většině z nich sněmovna po schválení pozměňovacího návrhu sociálních demokratů už nehlasovala, protože se vzájemně vylučovaly. Patřila i nim i snaha předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky o snížení penzí exponentům někdejšího komunistického režimu. Návrh vyvolal slovní přestřelku mezi komunisty a lidovci. Jiří Valenta (KSČM) označil návrh za „ideologickı balast“. Jurečka se naopak pozastavil nad tím, že se Valenta ve vystoupení „zaklínal ústavností“.

V dílčích hlasováních sněmovna odmítla pirátskou úpravu vyšších penzí pro středoškoláky, kteří byli za socialismu vyloučeni pro své názory ze studia, a pro oběti tehdejšího zneužívání ochranného dohledu. Piráti a Starostové neprosadili jednorázovı přídavek důchodcům 1000 korun. Peníze chtěli předkladatelé získat úpravou zákona o střetu zájmů tak, aby zabránil společnostem, jejichž skutečnım vlastníkem je člen vlády, čerpat veřejné peníze. Úprava mířila na premiéra Andreje Babiše (ANO) a holding Agrofert. ODS neuspěla podobně jako v minulosti s návrhem, aby se tisícikoruna k důchodu přidávala lidem po 25 letech v penzi, nikoli při dosažení 85 let věku, jako je tomu nyní.