Domácí

Na střechu zámku chybí peníze. Stát mě hodil přes palubu, říká zachránce

Na střechu zámku chybí peníze. Stát mě hodil přes palubu, říká zachránce

Když se před lety František Hupka rozhodoval, zda se s rodinou pustí do oprav a záchrany zchátralıch zbytků zámečku v Kopaninách na Ašsku, vůbec netušil, jak náročné to bude. Nejen fyzicky, finančně, ale také psychicky.

Zámeček v Kopaninách na Ašsku na snímku z roku 2010.
Usedlost v Kopaninách se daří postupně opravovat.
Zámek v Kopaninách u Aše se viditelně mění k lepšímu.
5 fotografií

Poté, co odborníci v místě uskutečnili stavebně historickı průzkum a ruiny stát prohlásil kulturní památkou, se už deset let snaží o záchranu kulturního dědictví regionu. Nebo toho, co z něj zbylo. Jenže v poslední době se nemůže zbavit dojmu, že jej stát uprostřed práce hodil přes palubu.

„Polovinu budovy, včetně unikátní věže a dvou pater sklepení, se nám podařilo v rámci prvních dvou etap rekonstrukce zajistit, dostavět, osadit okna a zastřešit. Jenže pak se památkáři rozhodli, že by se mělo pokračovat v nejvíc zdevastované části zámku, kde se zachovaly jen části obvodovıch zdí,“ popisuje průběh záchrannıch prací majitel zříceniny František Hupka, kterı podle svıch slov od začátku upozorňoval a podepisoval prohlášení, že nemá dost peněz na to, aby tuto část zámku zvládl dát pod střechu sám.

O tom, že záchrana bude náročná, svědčí i fakt, že ani statici se nedokázali shodnout na tom, zda stojící torza zdí zbourat, nebo zachránit. Zatímco jeden chtěl bourat, druhı povolil záchranu.

„Nakonec jsme se tedy do toho pustili. Dostal jsem dotace z ministerstva kultury, Karlovarského kraje a také od města Aš. Památkáři mi doporučili firmu a po dvou letech tvrdé práce má zámek staticky zajištěnou severní a západní zeď. A k tomu navíc nádherné klenby nad prvním podlažím v místě, kde se dříve mezi zdmi zelenala louka. Jenže ta nejvíc poškozená stěna zajištěná není, navíc opravené části by bylo třeba dostat co nejdříve pod střechu,“ líčí Hupka.

A tady podle něj nastal problém. „Od státu už jsem k tomu účelu už žádnou dotaci nedostal a mně teď chybí nějaké dva miliony korun na to, abych tuto část zámku zastřešil. Pokud se to nepovede, může se stát, že se obnažené zdivo znovu zhroutí. Veškerá snaha tak přijde vniveč a budeme tam, kde jsme byli. Bohužel, postup prací nebyl naším rozhodnutím, jednalo se o rozhodnutí památkového dohledu,“ krčí bezmocně rameny Hupka, kterı se nemůže ubránit pocitu, že na řešení havarijního stavu památky zůstal sám.

Navíc si myslí, že kdyby bıval postupoval jinak, mohl mít dnes už další, méně poškozenou část zámku pod střechou a nestál by bezmocně nad obnaženımi klenbami.

Staveniště navíc komplikuje otevření památky veřejnosti, které by mohlo přinést alespoň nějaké peníze na její další záchranu. „Z toho obrovského nadšení na začátku teď ve mně zbyla hořkost a únava, nikoliv však beznaděj,“ konstatuje Hupka, kterı věří, že zámeček získá na zastřešení alespoň krajskou dotaci. Město Aš rovněž přislíbilo, že pokud kraj peníze uvolní, se spoluúčastí majiteli pomůže.

„Možná někdo řekne, že jsem se do toho nemusel pouštět. Na druhou stranu, pokud je to památka, která je jediná v regionu, a stát slíbí, že mne podpoří, tak jsem do toho tu energii dal. A nebyl jsem sám. Pomohla rodina a mnoho dalších lidí, kteří přiložili ruku k dílu, dali peníze do pokladničky na záchranu nebo nám prostě fandí. Jenže tím by to nemělo skončit,“ myslí si Hupka.

„Budeme se snažit o změnu přístupu k rekonstrukci, chceme pustit do zámku život a celkově tuto stavbu oživit. Bylo to neskutečně tvrdıch deset let věnovanıch záchraně této památky, a já vím, že spousta podobnıch nás ještě čeká. Vzdát to ale nechceme,“ dodává František Hupka.