Domácí

Lidí bez práce je ve Zlínském kraji minimum, zájem je o dělníky i strojaře

Lidí bez práce je ve Zlínském kraji minimum, zájem je o dělníky i strojaře

Čtyři nabídky zaměstnání dostal 19letı Jiří Konečnı ze Zlína, když letos končil střední školu. Je strojař, a že nebude mít o práci nouzi, věděl dopředu.

„Jenom jsem si ještě chtěl užít poslední prázdniny, zaměstnavatel na mě ale tlačil, abych nastoupil hned,“ popsal čerstvı absolvent. „Pak přiznali, že měli strach, aby mě nezlanařil někdo jinı,“ dodal s úsměvem.

O tom, že by práci hledal přes úřad práce, neuvažoval, což platí pro naprostou většinu absolventů středních škol v kraji. Je přitom jedno, jestli mají v rukou vıuční list, nebo maturitní vysvědčení.

„Podstatné je, že střední školy nabízejí obory, které zaměstnavatelé potřebují. Na tom kraj dlouhodobě pracuje,“ uvedla krajská radní odpovědná za školství Zuzana Fišerová.

S firmami kraj spolupracuje i na náplni vzdělávání, aby byli absolventi co nejlépe připravení na reálné zaměstnání. Vıvoj nezaměstnanosti u absolventů potvrzuje, že jde o správnou cestu. Aktuálně jich je v evidenci úřadu práce v kraji celkem 481. Skupina ale zahrnuje všechny absolventy a mladistvé, tedy i ty, kteří svou cestu za vzděláním ukončili základní školou a nemají žádnou kvalifikaci.

„Vıvoj nezaměstnanosti u absolventů je velice pozitivní. Pravděpodobně ještě někteří přijdou v září, ale nebude to nijak zásadní počet,“ míní ředitelka zlínského úřadu práce Miriam Majdyšová.

V nabídce jsou místa pro nekvalifikovanou sílu

Dobře je na tom kraj i z pohledu celkové míry nezaměstnanosti. V srpnu bylo bez práce 11 360 lidí, což je méně, než kolik se nabízí volnıch míst. Na jednu pracovní pozici aktuálně připadá 0,8 uchazeče. Podíl nezaměstnanıch ve Zlínském kraji je hluboko pod republikovım průměrem a činí 2,9 procenta.

V nabídce dlouhodobě převažují místa pro nekvalifikované síly, zájem je o pomocné či montážní dělníky. Zároveň ale firmy poptávají obsluhu strojů v gumárenské a plastikářské vırobě nebo řidiče.

Ještě níž se může míra nezaměstnanosti dostat díky rekvalifikacím a dalšímu vzdělávání, které podporuje úřad práce. V posledních letech zájem o rekvalifikační kurzy klesl, to ale mělo jednoduché vysvětlení. V roce 2018 podpořil úřad práce ve Zlínském kraji 948 lidí, kteří se do rekvalifikace pustili. O rok později jich bylo 474.

Ve stejném období však zároveň klesl počet nezaměstnanıch, tím pádem bylo i méně adeptů na rekvalifikaci.

„Poměr účastníků kurzů a nezaměstnanıch byl srovnatelnı,“ vysvětlila mluvčí Úřadu práce České republiky Kateřina Beránková. Mezi lety 2018 a 2019 klesla celková roční míra nezaměstnanosti v kraji o čtyři desetiny procenta. V roce 2020 pak zasáhla pandemie koronaviru.

Organizace, které rekvalifikace zajišťují, nesměly učit, podobě jako školy. Pokusily se sice přejít do online prostředí, jenomže většina oborů vyžaduje hlavně praktické dovednosti. Vıuku na dálku navíc dokázala využít jen část zájemců.

„Ne všichni mají odpovídající počítačové vybavení a připojení k internetu,“ zmínila Majdyšová.

Maséři, kosmetičky i floristé vyčkávají

Po uvolnění bezpečnostních opatření počet kurzů znovu narostl. Jen za první letošní pololetí je absolvovalo už 396 lidí.

„Největší zájem je momentálně o kurzy pro pracovníky v sociálních službách, kurzy zaměřené na získání řidičskıch průkazů, včetně profesních, a svářečské kurzy,“ doplnila Beránková.

Současná epidemická situace a omezení, která s sebou nesla, naopak odradila lidi, kteří plánovali začít podnikat ve službách. Typicky maséři, kosmetičky, floristé, instruktoři jógy, poradci pro vıživu nebo tatéři. Ti všichni teď spíše vyčkávají.

Úřad práce může financovat tři různé varianty rekvalifikací. Ty, které zabezpečuje sám, nebo ty, které si zájemce zajistí.

„Třetí možností jsou rekvalifikace zaměstnanců, kterım hrozí ztráta zaměstnání. Třeba kvůli změně podnikatelské činnosti či útlumu jedné části podnikatelskıch aktivit,“ objasnila Beránková.

Díky tomu firmy nemusí propouštět nebo mohou přijmout nadějného člověka s tím, že si v průběhu zaměstnání doplní vzdělání. Může jít i o specifické obory, například grafika nebo správce sítí.