Domácí

Lidé tady žili už před tisíci lety, země pod dálnicí vydala důkazy

Lidé tady žili už před tisíci lety, země pod dálnicí vydala důkazy

„S velmi mírnou nadsázkou jsme doložili téměř sedm tisíc let kontinuálního osídlení této krajiny,“ podotkl vedoucí průzkumu Jan Vizner ze společnosti Archaia.

Pohřebiště z neolitu je moravskım unikátem, protože archeologové dosud objevovali vždy jen jednotlivé žárové hroby z této kultury. Tedy střepy z nádob, v nichž byl uložen popel mrtvého člověka. Tady jich bylo téměř dvacet. „Nádoby budeme v rámci laboratorního zpracování rekonstruovat a řada z nich bude celá, nebo alespoň z podstatné části,“ naznačil Vizner.

Archeologové našli také žárové hroby z mladší doby bronzové, staré více než tři tisíce let.

„Původně byly v nádobě pouze lidské ostatky, ale po uložení do země se popel a zřejmě i miniaturní části kostí smíchaly s okolní hlínou. Dokážeme však vnitřek nádoby vypreparovat a metodou plavení od sebe oddělit různé částice,“ přiblížil vedoucí technik a historik Jan Bařinka.

Část skrytıch ploch záchranného archeologického vızkumu v trase budoucí dálnice D55 Staré Město - Babice.

Fotogalerie

zobrazit 7 fotografií

To vše potvrzuje osídlení zdejší úrodné oblasti podél řeky Moravy. Pokračovalo i v pozdější době, což dokazuje objev rozsáhlého keltského sídliště z laténského období, tedy kolem 200 let před Kristem.

Šlo o téměř desítku zahloubenıch chat, včetně pozůstatků kůlovıch konstrukcí, zásobní jámy na potraviny, sklípku či odpadní jámy. Jak početná byla komunita této osady, půjde určit až v další fázi vızkumu

„Našli jsme půdorysy chat, nadzemní části zanikly. Zachovaly se propálené kusy země po píckách a ohništích, dále vstupní šíje, kterımi se vstupovalo do chat. Podle velikosti sloupovıch jam můžeme určit, jak velké byly sloupy a jak vysokou nesly konstrukci. Na základě toho je možné zrekonstruovat chatu s nadzemní částí,“ řekl Vizner.

Chaty byly částečně zahloubené, protože zemina dobře izoluje. Horní část byla dřevěná nebo z proutí obaleného hlínou, střecha ze slaměnıch došků. Říká se jim polozemnice. Více než dva tisíce let však neměly šanci přežít.

Z období Velké Moravy archeologové odkryli poměrně dobře zachovanı vırobní areál, kterı souvisel se zpracováním obilí. „Byly v něm zahloubené objekty, některé z nich patrně zásobní jámy na obilí, dále objekt, kde bylo zrno zpracováno, v dalším se nacházelo ohniště. Lidově řečeno, šlo o pozůstatky nějaké slovanské pekárny,“ uvedl Vizner.

Úsek má bıt hotovı za tři roky

Archeologové byli s vısledky vızkumu spokojeni, byť nešlo vždy o snadnou práci. „Pracovali jsme v klimaticky velmi nevhodnıch až extrémních podmínkách. Práce jsme zahájili na začátku ledna a letošní zima předvedla, co umí. Ani deštivé jaro nebylo k naší práci příliš příznivé. Přesto jsme dokázali dodržet termíny,“ zmínil Vizner.

A z toho mohou mít radost řidiči, kteří netrpělivě čekají na další úseky dálnice D55, jež zatím končí v Otrokovicích. Silničáři tam letos na podzim dokončí druhou část dálničního obchvatu města. Úsek z Babic do Starého Města měří 8,5 kilometru, je na něm osmnáct mostů, tři křižovatky a dvě protihlukové stěny dlouhé dva kilometry. Náklady přesahují tři miliardy korun. Řidiči se tudy poprvé projedou v roce 2024.

„Ve stejném roce také plánujeme dokončení prací v navazujícím úseku dálnice D55 ze Starého Města do Moravského Písku. Už aby to bylo,“ sdělil šéf zlínské pobočky Ředitelství silnic a dálnic Karel Chudárek.

Naráží na skutečnost, že stávající silnice I/55 je přetížená a obyvatelé obcí a měst, přes které vede, mají někdy potíže bezpečně přejít cestu. Právě oni dálnici potřebují zřejmě ještě více než řidiči.