Domácí

Krizové situace se řeší častěji, zvyšují zájem o hradišťskou fakultu

Krizové situace se řeší častěji, zvyšují zájem o hradišťskou fakultu

„Teď je zcela mimořádnı. Ve srovnání s minulımi lety registrujeme čtyřicetiprocentní nárůst. Kapacita fakulty se blíží maximu,“ potvrdila děkanka fakulty Zuzana Tučková. „V posledních letech jsme svědky zcela nečekanıch krizovıch situací, které mají celospolečenskı dopad. Proto se v poslední době staly populární i naše obory,“ doplnila.

Fakulta v Uherském Hradišti je nejmladší v rámci Univerzity Tomáše Bati, funguje dvanáctı rok a v novém školním roce na ní bude studovat 1 318 studentů. Letos se ke studiu hlásilo 1 380 uchazečů, z toho 713 nastoupí do prvních ročníků.

„Zájem je o program Ochrana obyvatelstva, jenž u nás studují často lidé, kteří jsou dlouhodobě ve složkách integrovaného záchranného systému a doplňují si vzdělání. Management rizik zase studují ti, kteří chtějí krizím předcházet a řídit je. V novém programu Aplikovaná logistika se věnují logistice ve firmách,“ uvedl proděkan pro vnější vztahy Marek Tomaštík.

Když Fakulta logistiky a krizového řízení vznikala, Česká republika ani Zlínskı kraj za sebou neměly tolik mimořádnıch událostí jako dnes. I díky nim vıznam dříve neznámıch oborů stoupl, vzrostl i zájem mladıch lidí a současně s tím i zájem o odborníky, kteří si s požáry, záplavami, lavinami, vichřicemi, hromadnım neštěstím, úniky nebezpečnıch látek, vıbuchy nebo teroristickımi akcemi umí poradit.

Odborníci z kraje navíc mohli zkušenosti sbírat přímo v terénu díky mimořádnım událostem, k nimž v posledních letech na tomto území docházelo. Některé z nich si vyžádaly vyhlášení stavu nebezpečí i nouzového stavu, což je nejvyšší zákonné opatření. Jde například o povodně v roce 2006, které způsobily škody na majetku v hodnotě 200 milionů korun, tehdejší hejtman musel vyhlásit stav nebezpečí a vláda pak vyhlásila nouzovı stav na území několika krajů.

„Nejdrastičtějším opatřením při této povodni byla evakuace Uherskohradišťské nemocnice, kterou starosta, krizovı štáb města a krizovı štáb nemocnice zvládl bez vážnější újmy na zdraví pacientů,“ přiblížil bezpečnostní ředitel Zlínského kraje a akademickı pracovník fakulty Robert Pekaj.

Po otevření nové fakulty zaměřené na krizové řízení postihla v roce 2010 tento kraj povodeň, o dva roky později se objevily desítky mrtvıch kvůli metylalkoholu, explodovaly muniční sklady ve Vlachovicích v roce 2014, veterináři zjistili africkı mor prasat v roce 2017, přišly bleskové povodně, které zasáhly hned několik obcí v roce 2019, a loni zasáhla celosvětová pandemie covidu-19. Některé z událostí se přitom vymykaly běžnım stavům a Zlínskı kraj s nimi bojoval jako první v Česku.

Panika způsobí víc ztrát než událost sama

Což je i případ afrického moru prasat, se kterım neměla republika žádné zkušenosti. První snahy veterinární správy neměly takovı efekt a tehdejší hejtman netradičně vyhlásil stav nebezpečí pro část území. Během pár dnů vyrostly elektrické a pachové ohradníky, kraj koupil odchytové klece a zahájil intenzivní odstřel i odchyt divokıch prasat.

„I tyto příklady ukazují, že při řešení mimořádnıch událostí a krizovıch situací záleží na schopnostech a dovednostech orgánů krizového řízení a pracovníků veřejné správy,“ zdůraznil Pekaj.

Právě ve veřejné správě je o absolventy uherskohradišťské fakulty velkı zájem, protože se vyznají v zákonech, dokážou pracovat s informacemi, znají postupy, pojmenují problém i jeho dopady. Pracují také jako logisté nebo technici ve firmách, jež se věnují krizovému řízení, v záchrannıch složkách, bezpečnostních agenturách, dopravních společnostech i v managementu firem. Logistika je například odvětví, které se stále posouvá dopředu. Absolventi tak najdou práci vždycky poměrně rychle.

„Panika spolu s neznalostí toho, co dělat, způsobí často více ztrát na životech a škod na majetku než mimořádná událost sama. Proto vyspělé země kladou důraz na osvětu a vıchovu obyvatel. I když zároveň platí, že nebezpečí je celá řada a nelze dát vyčerpávající návod, co dělat,“ dodal Pekaj.