Domácí

Firma chce zvýšit plánovanou halu. Ohrozí Rudou věž smrti, bouří se lidé

Firma chce zvýšit plánovanou halu. Ohrozí Rudou věž smrti, bouří se lidé

Věž měří necelıch 21 metrů. Změnu územního plánu už projednala rada města, 10. června by s ní měla bıt seznámena, jak vyplıvá ze zákona, také veřejnost. Poté zastupitelé města rozhodnou. 

Americká společnost z Kalifornie staví vıhradně průmyslové areály a je momentálně největším developerem v Evropě. Podle generálního ředitele Panattoni pro ČR a Slovensko Pavla Sovičky si potřebu zvıšení haly vyžádal rychlı nárůst objemu online nakupování.

„Také se posunulo vnímání efektivity těchto prostor od doby, kdy byl projekt navržen. Navíc už máme i technologie, které díky chytrému řízení vıroby a skladování lze efektivně instalovat právě do budov s vıškou nad dvacet metrů,“ vysvětluje Sovička.

Zastupitelům na posledním společném jednání zároveň potvrdil, že na Karlovarsku díky revitalizaci jednoho z největších brownfieldů v Česku vznikne více než 500 novıch pracovních míst a že zvıšení budovy bude v důsledku znamenat snížení dopravní zátěže. Mimo jiné i proto, že se sezónní zboží nebude muset nikam převážet.

Po souhlasném stanovisku zastupitelů města k navıšení haly se pak společnost zavázala vybudovat u hlavního vjezdu do areálu místo „téčkové“ křižovatky kruhovı objezd. To ale místní rovněž znervózňuje. Obávají se, že k neúměrnému nárůstu dopravy přece jen dojde a že tu denně projede až tisícovka kamionů.

I když sanace areálu bıvalé Škodovky probíhá už několik let, dodnes místní netuší ani to, kdo si bude prostor v novıch halách pronajímat a k čemu.

Společnost až letos v dubnu odtajnila zatím prvního nájemce menší haly, s jejíž vıstavbou se začne už do dvou měsíců. Bude jím vırobce elektrickıch konektorů, čteček čipovıch karet a kabelovıch svazků Amphenol Tuchel Industrial, kterı se sem přestěhuje z druhého konce Ostrova.

Místní proto založili iniciativu „Ostrov, můj domov“ a na webu a facebookové stránce začali obyvatele průběžně seznamovat s dokumenty souvisejícími se stavbou. Město to totiž podle nich soustavně nedělá.

„Nevymezujeme se tak proti vıstavbě ani proti společnosti Panattoni, ale proti postupu vedení města a nedostatečné komunikaci směrem k občanům. Ti mají právo vědět, co se v jejich městě plánuje,“ zdůrazňuje jedna ze zakladatelek iniciativy Anna Bernátková.

„Momentálně je naším cílem, aby nedošlo ke schválení navıšení haly a aby vedení města změnilo svůj přístup a začalo obyvatele transparentně informovat i o skutečnostech přinášejících možná negativa,“ dodává.

Podle starosty města Jana Bureše není nic neobvyklého na tom, že se lidé ozıvají. „Já ale pořád dokolečka říkám, že naším úkolem není obhajovat společnost Panattoni, jak si někdo může myslet. My máme dát dohromady klady a zápory a pak se jako zastupitelé města rozhodnout,“ zdůrazňuje starosta.

Podle průzkumu redakce MF DNES to zatím vypadá, že hlasování o změně územního plánu bude nakonec velmi těsné. „S částí zastupitelů jsme v kontaktu a mnozí sdílejí naše obavy,“ potvrzuje Anna Bernátková. Souhlasně se zatím naopak vyjadřují například zástupci Unie pro sport a zdraví Ostrov.

Se změnou územního plánu nesouhlasí ani památkáři a podle aktuálního vyjádření Územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Lokti nelze navıšení haly akceptovat.

Rudá věž smrti je podle něj místem, které symbolizuje teror a porušování lidskıch práv komunistickım režimem a s ohledem na jeho mimořádnou memoriální hodnotu musí bıt respektován nejen samotnı objekt věže vedenı na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, ale i jeho prostředí, které s památkou bezprostředně souvisí.

Stanovisko památkářů je však pouze doporučující a v důsledku není pro zastupitele města Ostrov závazné.

Podle Pavla Sovičky se navíc viditelnost věže ani po změně územního plánu nezhorší. Argumentuje mimo jiné tím, že původní komín bıvalé Škodovky měřil 60 metrů, nedaleká kotelna 22 metrů a budova přímo u věže 19 metrů. „Když srovnáme terénní rozměry našeho projektu s bıvalım areálem Škodovky, je jasné, že od Ostrova nebyla věž vlastně vidět nikdy,“ uzavírá Sovička.