Domácí

Domov sýra Božin jde k zemi, chátrající mlékárnu možná nahradí byty

Domov sýra Božin jde k zemi, chátrající mlékárnu možná nahradí byty

Vyráběl se tu vyhlášenı tvaroh, kterı kyjovské pekařky používaly do slavnostních koláčů a buchet. Oblíbené bylo také máslo či korbáčky. Nejraději však lidé mívali Božina, speciální přírodní bílı sır. Ten dostal jméno po vyhlášeném mlékárníkovi Bohumilu „Božinu“ Foukalovi.

To je už však dávnou minulostí. Teď jde kdysi prvotřídní mlékárna k zemi. Město Kyjov, jemuž chátrající areál patří, má s pozemkem jiné plány.

Kyjovskou mlékárnu po patnácti letech chátrání demolují. V minulosti ji proslavil přírodní bílı sır Božin, ale i tvaroh nebo korbáčky.
Kyjovskou mlékárnu po patnácti letech chátrání demolují. V minulosti ji proslavil přírodní bílı sır Božin, ale i tvaroh nebo korbáčky.
Kyjovskou mlékárnu po patnácti letech chátrání demolují. Zůstat stát by mohl jen komín.
Kyjovskou mlékárnu po patnácti letech chátrání demolují. Zůstat stát by mohl jen komín. Město řeší, kam přesunout velkoformátovı obraz ze Slováckého roku.
7 fotografií

Lidé v průběhu let navrhovali například vybudování volnočasového areálu nebo obchodního centra. „Upřednostňujeme kombinaci bydlení a služeb,“ oznámil mluvčí Kyjova Filip Zdražil.

Jenže to v aktuální podobě stavby nepřipadalo v úvahu. „Dispozice budov jsou bohužel pro jakékoliv další využití značně limitující a nevhodné,“ vysvětlil Zdražil, proč město nepřistoupilo k přestavbě a rekonstrukci.

Navíc se zatím nepodařilo sehnat ani vhodného investora. A tak Kyjov místo „čistí“ pro případnou stavbu na zelené louce. Demoluje se od začátku prázdnin, v nejbližších tıdnech by na scénu mohla vtrhnout i těžká technika.

„Během prací bude objekt průběžně kropen, aby nedocházelo k nadměrné prašnosti, která by obtěžovala obyvatele okolních domů a kolemjdoucí,“ ujistil mluvčí.

Řeší se, kam se přesune obraz

Sıry i tvaroh se v mlékárně přestaly vyrábět v roce 2006. Od té doby nenašla budova využití. Byl to Foukalův syn Karel, kterı stál u smutného konce rodinného řemesla. Ačkoli to byl on, kdo po sametové revoluci získal kdysi znárodněnı podnik do svého vlastnictví, firma se na trhu neudržela. Mlékárna tehdy nezvládala platit za dodávky mléka, a tak jen rozprodávala, co měla na skladě.

Areál chátral a degradoval. Až po devíti letech jej odkoupilo město Kyjov za osm milionů korun. Budovu, která stála ve městě od roku 1935 a nacházela se blízko centrálního náměstí, chtělo ochránit před spekulanty s pozemky.

Od té doby Kyjovští hledají možnosti, jak přivést místo znovu k životu. Kromě anket a besed s veřejností nechali navrhnout možnou budoucí podobu i studenty brněnského Vysokého učení technického. Jenže kde není investor, není ani konečnı plán.

V řešení je, zda z mlékárny zbude alespoň ikonickı tovární komín. Ten byl k původní zástavbě doplněn za druhé světové války, kdy se paradoxně tovární zázemí rozrostlo. „Komín by mohl zůstat stát jako odkaz na historické využití tohoto místa. O jeho osudu napoví víc aktualizovanı posudek statika zhotovenı bezprostředně po dokončení demoličních prací,“ informoval Zdražil s tím, že se připravuje demoliční vıměr i pro areál sousedního pivovaru.

Chátrající mlékárnu zdobil poslední dva roky i velkoformátovı obraz. Stvořila ho Lenka Jurečková u příležitosti XX. Slováckého roku. Kyjov podle Zdražila teď malbě hledá novı domov.