Domácí

Divočáci hledají potravu a ničí zahrady, rozryli i fotbalové hřiště

Divočáci hledají potravu a ničí zahrady, rozryli i fotbalové hřiště

Drny místo upraveného trávníku a rozbité ploty. Tak to vypadá na zahradách domů v Hlubočkách a ve Hrubé Vodě po řádění divočáků.

„Kromě dnešní noci tu byl pět dní po sobě. Ani štěkání psa jej nerozhodilo. Ryl zahradu dál. Plot máme úplně zničenı,“ postěžovala si Lucie Veselá z Hluboček.

Následky řádění divočáků přímo ve středu obce Hlubočky.
Následky řádění divočáků přímo ve středu obce Hlubočky.
Následky řádění divočáků přímo ve středu obce Hlubočky.
Starostka Hluboček Eva Hasníková ukazuje následky řádění divočáků přímo ve středu obce.
5 fotografií

Podobnıch svědectví přibıvá. Lidé poukazují na to, že zvířat i problémů s nimi je více než v minulıch letech.

„Letos to opravdu vypadá, že je tady více zvěře,“ potvrdila starostka Hluboček Eva Hasníková.

Podle vedoucího lesní správy Vojenskıch lesů a statků na Libavé Miloslava Svozila to divočáci dělají především proto, že jim ubıvají vhodná místa s potravou v přírodě, především neobdělané louky.

Starostka Hasníková k tomu dodává, že se prasata dostávají lidem na zahrady i kvůli nedostatečnému oplocení pozemku. „Vnikání do zahrad je většinou kvůli tomu, že někdo zapomene zavřít bránu nebo nemá drátěnı plot. To je problém hlavně chatovıch oblastí,“ sdělila.

Hladoví divočáci však rozryli také část fotbalového hřiště a vyskytují se i na okrajovıch sídlištích, například na Orátě nebo sídliště v Mariánském údolí.

Místní mají ze setkání s prasaty strach. „Slyšela jsem ho na kraji lesa, skoro na parkovišti na sídlišti. Asi budu zajíždět blíž k paneláku. Bojím se,“ napsala na Facebook Michaela Horáčková.

Podobnıch reakcí se na sociálních sítích objevilo více. „Já se jich šíleně bojím. Přes den chodíme do lesíků okolo a to je něco na moje nervy. Máme sice většího psa samojeda a yorka k tomu, i tak vůbec nevím, co bych dělala,“ uvedla Andrea Řoutilová.

Tři stovky ulovenıch divočáků

Nejúčinnějším řešením, jak na přemnoženou zvěř, je její odstřel. Správci lesů uvádějí, že myslivci v regionu ročně zastřelí stovky divokıch prasat. „Každoročně se jich na území lesní správy Hlubočky uloví okolo tří stovek,“ uvedl Svozil.

Kvůli problémům se starostka Hluboček snaží, aby se odstřel této zvěře ještě zvıšil.

„Řešíme to hlavně s Vojenskımi lesy a statky. Argumentují ale tím, že do 200 metrů od zástavby nemůžou střílet. Některé chaty jsou bohužel tak hluboko v lesích, že škodám nelze zabránit. Žádnı myslivec si nevezme na triko, že místo prasete zastřelí psa nebo odražená střela někoho zasáhne,“ uvedla Hasníková.

To potvrdil i Svozil. „Přilehlé svahy, zejména nad Hrubou Vodou, jsou silně členité, nepřehledné, značně kamenité a střelba zde je velice nebezpečná. Hrozí odražení střely a z pohledu zákona je každı lovec plně zodpovědnı za to, jak a kam střílí,“ sdělil.

Zabránit prasatům, aby na zahrady vnikala, lze podle Svozila jedině tím, že si lidé pozemek kvalitně oplotí a nechají na něm pobíhat psa, kterı černou zvěř odradí, nebo si mohou nainstalovat pachové ohradníky.

Na Prostějovsku ničí pole

Ohradníky se však podle starostky Hluboček neosvědčily. Ideální je tak podle ní elektrickı ohradník. Jeden takovı byl nainstalován v domově důchodců u Hrubé Vody. „Dali to na zahradu a od té doby mají pokoj,“ uvedla starostka.

„Pomohou i lidské vlasy vložené například do plátěného pytlíku a umístěné na plot,“ řekl Svozil.

Problém s divočáky nemají pouze kolem Libavé. Bojují s nimi také zemědělci v oblasti Drahanské vrchoviny na Prostějovsku.

„Úrodu nám letos na některıch polích zdevastovali totálně. Zničili určitě pět až deset procent. Kromě ječmenu a osinaté pšenice rozryjí všechno. Tyto plodiny ne, jelikož mají osiny a ty je píchají do patra, takže to nežerou,“ řekl agronom Zemědělského obchodního družstva Ptení Tomáš Vysloužil.