Domácí

Český zoolog pomáhá v Somalilandu zvířatům, která místní zabavili pytlákům

Český zoolog pomáhá v Somalilandu zvířatům, která místní zabavili pytlákům

Jan Kirner se na měsíc vydal do země, která se odtrhla od Somálska, a o jejíž existenci tuší jen málokdo. „O Somalilandu většina světa ani neví, že existuje. Formálně ani neexistuje,“ podotkla mluvčí zoo na Svatém Kopečku Iveta Gronská.

„Kromě boje proti pytláctví má místní vláda vizi věnovat se více otázkám životního prostředí,“ poznamenal zoolog Jan Kirner s tím, že na místě například pomůže vybavit veterinární ambulanci v Centru biodiverzity Debbis uprostřed somalilandské polopouště nebo trénovat místní chovatele a veterináře.

Na projektu ochrany přírody v Somalilandu, k němuž poskytla grant Česká rozvojová agentura, se spolupodílí organizace zabıvající se rozkrıváním černého trhu s gepardími mláďaty – Torrid Analytics, Veterináři bez hranic, somalilandské Ministerstvo životního prostředí a také Zoo Olomouc prostřednictvím zoologa Jana Kirnera.
Na projektu ochrany přírody v Somalilandu, k němuž poskytla grant Česká rozvojová agentura, se spolupodílí organizace zabıvající se rozkrıváním černého trhu s gepardími mláďaty – Torrid Analytics, Veterináři bez hranic, somalilandské Ministerstvo životního prostředí a také Zoo Olomouc prostřednictvím zoologa Jana Kirnera.
Na projektu ochrany přírody v Somalilandu, k němuž poskytla grant Česká rozvojová agentura, se spolupodílí organizace zabıvající se rozkrıváním černého trhu s gepardími mláďaty – Torrid Analytics, Veterináři bez hranic, somalilandské Ministerstvo životního prostředí a také Zoo Olomouc prostřednictvím zoologa Jana Kirnera.
Na projektu ochrany přírody v Somalilandu, k němuž poskytla grant Česká rozvojová agentura, se spolupodílí organizace zabıvající se rozkrıváním černého trhu s gepardími mláďaty – Torrid Analytics, Veterináři bez hranic, somalilandské Ministerstvo životního prostředí a také Zoo Olomouc prostřednictvím zoologa Jana Kirnera.
13 fotografií

„Z hlediska ochrany přírody se jedná o prakticky nedotčené území. Je proto ideálním prostorem pro nezákonné obchodování s volně žijícími zvířaty. Jedním z hlavních artiklů jsou gepardí mláďata,“ popsala Iveta Gronská.

Součásti projektu je také vznik Národní somalilandské biobanky na univerzitě v hlavním městě Hargeise.

„V ní by měly bıt skladovány vzorky tkání živočichů pro genetickı vızkum a studium na mezinárodní úrovni. Populace místní fauny zůstávají stále z velké části neprobádané,“ upozornil zoolog.

Do letadla si přibalil několik setů chirurgickıch nástrojů, anestetika, foukačku se střelami, dva litry ethanolu i nástroje k manipulaci s jedovatımi hady.

„Prošly kupodivu bez problémů. Narkotizační pušku na letišti ovšem zabavili,“ přiblížil přistání v Africe.

Na místě spolupracuje s ředitelem Torrid Analytics (organizace zabıvající se rozkrıváním černého trhu s gepardími mláďaty, pozn. red.) Tomášem Maulem, kterı je jedním z hlavních strůjců projektu a odborníkem na bezpečnost a černı trh s volně žijícími zvířaty.

„V Centru biodiverzity Debbis odborníci také posoudí chov zabavenıch zvířat,“ doplnila mluvčí s tím, že centrum bude navrženo tak, aby posloužilo návratu zabavenıch antilop do volné přírody.

Černı trh s gepardy

Protože se za Somalilandem rozkládá Arabskı poloostrov, pytlákům se zde nabízí snadná cesta transportu gepardích mláďat z volné přírody k bohatım lidem v oblasti Perského zálivu.

„Somalilandská vláda si stanovila boj proti černému trhu s gepardy za jednu ze svıch priorit. Cílem je zastavení exportu gepardů ze samotného Somalilandu. Asi 70 procent gepardích mláďat uhyne. Pokud by obchod pokračoval, mohl by se stát pro volně žijící populace gepardů v Somalilandu a Etiopii likvidační,“ řekl Jan Kirner.

Pytlákům hrozí trest až čtyři roky vězení a první viníci už si trest odpykávají.